V Cambridgi vyvíjejí vakcínu proti více koronavirům

„Hledáme skuliny v obraně, klíčové části viru, které můžeme použít při vývoji vakcíny, aby řídily imunitní reakci správným směrem,“ uvedl Jonathan Heeney, vedoucí Laboratoře zoonotických (přenosných mezi zvířaty a lidmi – pozn. red.) virů na Cambridgeské univerzitě.

„Nakonec se snažíme vytvořit vakcínu, která nebude chránit jen před SARS-CoV-2, ale i před dalšími příbuznými koronaviry, které by se mohly přenést ze zvířat na lidi,“ doplnil. Vakcína by tak mohla sloužit i proti koronaviru vyvolávajícímu nemoc MERS, uvedla agentura Bloomberg.

Aby vědci zabránili přehnané reakci organismu a zlepšili imunitní reakci, použili při vývoji vakcíny genetické sekvence všech známých koronavirů.

Vakcína nese označení DIOS-CoVax2 a nevyužívá jako většina ostatních jen protein, jímž se koronaviru SARS-CoV-2 napojuje na napadené buňky. Kvůli tomu jsou tyto vakcíny jednoúčelové. Navíc by se nedaly použít, pokud by se tento protein změnil.

„Většina výzkumných skupin použila zavedené postupy vývoje, protože je tu naléhavá potřeba bojovat s pandemií,“ řekla Rebecca Kinsleyová, která se podílí na vývoji nové očkovací látky.

V Cambridgi použili genetické inženýrství a počítačově navržené struktury syntetických genů, kdy se vytváří syntetická DNA. Ta může dovést lidský imunitní systém k tomu, aby produkoval protilátky proti koronaviru.

„Naše strategie se soustředí na ty oblasti viru, které jsou klíčové pro jeho napojení na buňku, ale vyhýbají se těm, které by mohly situaci zhoršit. Skončili jsme u napodobeniny, syntetické části viru bez těch částí, které by mohly spustit špatnou imunitní reakci,“ vysvětlil Jonathan Heeney.

Vědci zjistili, že ne u každého, kdo onemocněl covidem-19, došlo k imunitní reakci a vyvinuly se protilátky, nebo jich bylo jen málo. Proto se soustředí na T-lymfocyty, které mohou zajistit lepší a dlouhodobější ochranu.

Podle listu The Daily Mail se současně tým snaží, aby se vakcína nemusela podávat lidem injekčně, ale pomocí speciálního zařízení, které ji tlakem dostane přes kůži do těla.

Snaží se také, aby látka byla stabilnější a mohla se uchovávat v suchém stavu, což by usnadnilo její distribuci do chudých zemí.