Nemocnice: Nakažení by neměli ošetřovat

Podle Zuzany Roithové, předsedkyně představenstva holdingu Jihočeské nemocnice, bude důležité, jak budou vypadat konkrétní vládní nařízení.

„Ohledně pracovní karantény je podstatné, jak bude toto nařízení formulováno. Nedovedu si moc představit, že by lékaři, kteří jsou pozitivní na základě antigenního testu, ošetřovali pacienty. Musel by to být opravdu výjimečně vážný stav a trochu to připomíná válečnou medicínu,“ tvrdí Roithová.

Podle ní jsou na nástup omikronu připravení. „Teď máme asi sto pacientů s covidem a dvacet z nich je na jednotkách intenzivní péče. Číslo by mělo podle propočtů ještě několik dní klesat. Neočekáváme ani tak velký nápor na jednotky intenzivní péče,“ dodala.

V karanténě je asi sto zaměstnanců z několika tisíc. „Je to zanedbatelné číslo, které se nám daří držet i díky vysoké proočkovanosti,“ je přesvědčená Roithová.

„Pokud jde o personál a nařizované karantény a izolace, dokud nebude opravdu potřeba, nebudeme covid pozitivní posílat do provozu. Nedají se úplně dodržet opatření jako se nepotkávat, dodržovat rozestupy a další,“ řekla Právu Markéta Singerová, mluvčí Karlovarské krajské nemocnice (KKN), kam spadají nemocnice v Karlových Varech a Chebu.

„Pokud to zvládneme, nebudeme zatím požadovat, aby ti, kteří spadnou do izolace či karantény, zůstávali v práci,“ doplnila.

Obě nemocnice si ponechávají v provozu covidia, i když počet pacientů není v současné době vysoký, v Chebu leželi ve čtvrtek pouze dva pacienti. Onemocnění je minimum i mezi lékaři a sestrami KKN.

V plzeňské fakultní nemocnici pracuje celkem pět tisíc lidí, z toho tisíc lékařů a sedmnáct set sester. „Ve čtvrtek z různých důvodů chybělo tři sta zaměstnanců, mezi nimi pětatřicet lékařů a 181 sester,“ sdělila Právu mluvčí nemocnice Gabriela Levorová. „Předpokládáme, že hrozící vlnu provozně ustojíme. Pandemie nás naučila reorganizovat pracoviště, přesouvat personál,“ dodala.

Pracovní karanténu by tady využili jen v nejzazším případě. „Kdyby chybělo více než tisíc zdravotníků a péče o nemocné by byla ohrožená,“ upřesnila Levorová s tím, že pokud začne kvůli omikronu výrazně přibývat pacientů, zvolí stejný model jako při předchozích vlnách. „Budeme postupně otevírat covidová lůžka a tlumit jinou ne­akutní péči,“ uvedla Levorová.

FN Brno podle mluvčí Veroniky Plaché zatím vyčkává. „Počty pacientů nakažených covidem klesají, čekáme, jak se bude situace vyvíjet. Ale naše operativa se vrací do téměř osmdesáti procent výkonu. Vzhledem k tomu, že máme 86procentní proočkovanost veškerého personálu včetně řidičů či administrativy, u zdravotníků je to přes 90 procent, doufáme, že to pomůže omikron zbrzdit,“ řekla mluvčí.

Nemocnice má připraveny krizové plány pro případ velkého počtu nakaženého personálu. „Mohli by nám například pomoci zaměstnanci Dětské nemocnice,“ popsala mluvčí.

V ostravské fakultní nemocnici mají hospitalizovaných 39 lidí s covidem, dalších 14 lidí na jednotkách intenzivní péče. „Přesně před rokem, kdy byla situace nejvážnější, jsme měli hospitalizováno 200 lidí s covidem,“ řekla mluvčí nemocnice Petra Petlachová.

Jen mírný nárůst pacientů s covidem zatím zaznamenává nemocnice v Mladé Boleslavi. „V pondělí jsme jich měli 22, ve čtvrtek 24. Z toho se varianta omikron potvrdila jen u jednoho dítěte,“ řekla Právu Hana Kopalová, mluvčí mladoboleslavské nemocnice. Ani tady není zatím příliš personálu doma kvůli nákaze nebo karanténám. „Je to 14 lidí, z toho 13 sester,“ přesnila Kopalová.

Vedení nemocnice předpokládá, že lůžka budou dostačující, ale otázkou je personál. Postupy, jak omezovat péči a vyšetřit personál, už si nemocnice ověřila při minulých vlnách. Osvědčilo se rozdělení na tři týmy, které se mezi sebou nepotkávají.

„Podle odborných odhadů by ale neměla nastat situace z nejhorší vlny. Při největším vrcholu jsme tu měli přes 110 covidových pacientů a odhady predikují, že nyní by měla být hospitalizace zhruba na poloviční úrovni, tedy kolem 60 pacientů,“ doplnila mluvčí Kopalová.