Hlavní obsah
Nákaza covidem-19 se začátkem roku 2020 masově rozšířila na všechny obydlené kontinenty. Foto: Profimedia.cz

Koronavirus a jeho mutace: V čem je „britská“ horší než ty předchozí a jaké další známe

Koronavirus a onemocnění covid-19 se počátkem roku 2020 rozšířily na všechny obydlené kontinenty. 11. března byla nákaza Světovou zdravotnickou organizací označena za pandemii a už v únoru se v Evropě objevila první mutace koronaviru, za kterou následovaly další.

Nákaza covidem-19 se začátkem roku 2020 masově rozšířila na všechny obydlené kontinenty. Foto: Profimedia.cz
Koronavirus a jeho mutace: V čem je „britská“ horší než ty předchozí a jaké další známe

Mutace koronaviru SARS-CoV-2

Během šíření v populaci viry přirozeně mutují a výjimkou není ani koronavirus SARS-CoV-2: ten dle vědeckých studií mutuje s frekvencí 1-2krát za měsíc. Dominantní se pak stávají typy s lepší schopností přenosu (transmise).

Dle britské BBC vznikly dosud během šíření nového typu koronaviru už tisíce jeho mutací, většina změn byla ale v podstatě nepostřehnutelná a bez většího významu. Významnější objevené mutace pak mají své odborné označení, veřejnosti jsou ale známé především podle země, kde byly poprvé identifikovány: bývají tak označovány jako španělská, jihoafrická nebo například britská.

Od února 2020 převažuje v lidské populaci mutace viru označovaná jako D614G, která se objevila v Číně ještě před vyhlášením pandemie. Viry s touto mutací se při pokusech projevovaly snadnějším přenosem i produkcí větší virové nálože v horních cestách dýchacích, která se ale nešíří až do plic.

Britská mutace koronaviru

Na jihovýchodě Velké Británie byla v září 2020 identifikována linie viru označovaná jako B.1.1.7 (dle WHO též VOC 202012/01). Na veřejnosti se informace o této mutaci objevily v prosinci, kdy byla v Londýně zodpovědná už za dvě třetiny nových infekcí. „Britská mutace“ koronaviru se objevila také v Česku, její výskyt potvrdil 18. ledna 2021 Státní zdravotní ústav.

Obavy pramení především z toho, že umí obelstít imunitní systém a oproti předešlým se tento typ dokáže mnohem lépe šířit – dle prvních zpráv až o 70 % rychleji než původní virus. Tato vysoce infekční varianta viru má pravděpodobně také větší smrtnost, a to až o 30 %. Počátkem roku 2021 byla rozšířená již ve 33 zemích světa.

Vysokou nakažlivost této mutace ukazuje vývoj pandemie v Irsku: to dříve patřilo k nejméně postiženým zemím, v první dekádě ledna 2021 se už ale stalo zemí s nejvyšším počtem nově nakažených na 100 000 obyvatel na světě. A více než polovinu nových případů infekce způsobila právě nová linie viru.

Ta sice nezpůsobuje vážnější průběh onemocnění, kumuluje ale neobvyklé množství dalších mutací a v souvislosti s její vysokou nakažlivostí se očekává zvýšení počtu úmrtí v důsledku exponenciálního růstu počtu nemocných.

Dánská mutace cluster-5 a nákaza norků

Koronavirus SARS-CoV-2 se objevil také u zvířat: vlnu zájmu vyvolala nákaza norků na farmách v Dánsku, kde virus v tělech zvířat zmutoval a přenesl se zpět na lidi. Obavy vzbudil zejména virový typ s označením cluster-5, který vykazoval menší citlivost na protilátky.

Z obav o snížení účinnosti vakcíny se Dánsko rozhodlo k razantnímu kroku: celá populace norků chovaných na kožešinu a čítající až 17 milionů zvířat byla vybita.

Jak později uvedlo dánské ministerstvo zdravotnictví, od 15. září nebyly detekovány žádné další případy nákazy variantou cluster 5. Z toho důvodu Státní institut sér dospěl k závěru, že tato varianta koronaviru je s největší pravděpodobností vyhubena.

Nakažení norci byli podle Reuters vybíjeni i ve Španělsku, v USA a Nizozemsku. Nizozemská vláda se po několika zaznamenaných případech přenosu koronaviru ze zvířat na lidi rozhodla na konci srpna 2020 kožešinový chov norků úplně zakázat.

Jihoafrická mutace

Velká Británie není jedinou zemí, kde se koncem roku 2020 objevila nakažlivější mutace koronaviru. Další je Jihoafrická republika, kde se šíří odlišná varianta než v Británii. I ta je ale nakažlivější a v některých oblastech se stala už převažující, uvedly list The Guardian a stanice BBC.

Zmutovaný kmen koronaviru objevený v Jihoafrické republice nese označení 501Y.V2 (někdy také B1351 či E484K) a veřejnost se o něm dozvěděla pár dní po „ohlášení“ britské mutace, konkrétně 18. prosince 2020.

Nový kmen koronaviru se objevil na samém začátku roku 2021 také v Japonsku. Podle serveru Nikkei Asia čtyři cestující infikovaní novým virem přiletěli do Tokia 2. ledna z Brazílie a ještě v příletové hale byli testováni jako pozitivní.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků