Hlavní obsah
Albert Bourla Foto: Profimedia.cz

Jsme připraveni na modifikaci vakcíny, říká šéf Pfizeru

Šéf farmaceutické společnosti Pfizer Albert Bourla v úterý oznámil, že firma je připravena vyvinout vylepšenou vakcínu, která by měla lépe účinkovat vůči variantám koronaviru. Oznámení přišlo jen několik hodin poté, co americké úřady oznámily první případ brazilské linie na svém území. Bourla rovněž oznámil, že je vysoká pravděpodobnost, že koronavirus se stane sezonním virem a vakcíny budou muset být upravovány každoročně.

Albert Bourla Foto: Profimedia.cz
Jsme připraveni na modifikaci vakcíny, říká šéf Pfizeru

I když by vakcína Pfizer/BioNTech měla vůči nejčastějším variantám účinkovat stejně efektivně, společnost nechce ponechat nic náhodě a je připravena na výrobu upravené vakcíny. Bourla to v úterý oznámil na konferenci The Year Ahead pořádané agenturou Bloomberg.

„Pokaždé, když se objeví nová varianta, měli bychom být schopni otestovat, zda naše vakcína bude, či nebude účinná,“ uvedl Bourla. „Jakmile objevíme, že něco není tak efektivní, velmi rychle budeme schopní vyrobit modifikovanou vakcínu, která se od současné bude maličko odlišovat,“ dodal.

Tři znepokojující linie koronaviru
Většinou jsou tyto varianty nesprávně označované jako mutace. Jde však o sérii mutací, pro které se využívá pojmenování varianta, linie či kmen. K mutacím u virů dochází často, v případě koronaviru SARS-CoV-2 můžeme říci, že naštěstí mutuje relativně pomalu – čtyřikrát pomaleji než chřipka a osmkrát pomaleji než HIV.

K mutacím, tedy změně nukleotidů v genetické informaci dochází přirozeně v těle člověka. Většina jednotlivých mutací nemá na chování viru vliv, existují však místa, která mohou hrát důležitou roli. Tím je zejména S-protein, pomocí kterého se virus váže na hostitelskou buňku. To může mít vliv na šiřitelnost viru, průběh onemocnění či právě účinnost vakcín.
Britská varianta B.1.1.7
Varianta, kterou vědci odhalili ve Velké Británii, má 17 mutací měnících proteiny, některé se objevily právě na S-proteinu. Mutace označovaná jako N501Y stojí dle všeho za rychlejším šířením varianty, která nyní dominuje ve Velké Británii a byla detekována už v 60 zemích po celém světě včetně Česka.

O tom, že se šíří rychleji, panovaly zpočátku ve vědecké obci spory, nyní však převládá konsenzus, že se varianta dokáže šířit o 50 až 70 procent rychleji. Některé zprávy naznačují, že je i smrtelnější, tyto závěry však vědci označují za předčasné.
Jihoafrická varianta B.1.3.5.1
Poprvé byla existence varianty oznámena právě v Jihoafrické republice 18. prosince 2020. S britskou variantou sdílí mutaci N501Y a je dominantní v celé JAR. Rozšířila se nejméně do dvaceti dalších zemí, i když je pravděpodobné, že ji je možné nalézt i jinde (záleží na úrovni sekvencování konkrétního státu).

Podle dosavadních studií může být varianta B.1.3.5.1 nakažlivější až o 50 procent, existují však i obavy, že některé další mutace této varianty činí koronavirus odolnější vůči očkování.  
Brazilská varianta P1
Poprvé byla tato varianta odhalena 2. ledna v Japonsku, ovšem u brazilských turistů. O ní je zatím známo nejméně. Nese rovněž mutaci N501Y a nejspíše stojí i za další katastrofickou vlnou v amazonském městě Manaus.

Během první vlny se tam nakazila většina populace, přesto nedošlo k vytvoření kolektivní imunity a město zasáhly další vlny téměř stejně tvrdě. Téměř polovina nakažených v Manausu je nakažených právě brazilskou variantou. Říci, že brazilská varianta zvyšuje možnost reinfekce, je však zatím předčasné.

Šéf Pfizeru neupřesnil, zda momentálně Pfizer modifikovanou vakcínu vyvíjí. Podle předchozích prohlášení společnosti by vakcína Pfizer/BioNTech měla mít v dosavadní verzi stejnou účinnost i proti britské a jihoafrické variantě. Testy firmy Moderna však naznačují, že by jejich vakcína mohla mít nižší účinky v případě britské a jihoafrické varianty.

Bourla rovněž uvedl, že existuje „vysoká pravděpodobnost“, že se nový koronavirus stane každoročním, sezonním virem a vakcíny, podobně jako u chřipky, budou muset být vytvářeny každý rok.

Ve prospěch mRNA vakcín (Pfizer i Moderna) však hraje to, že jsou snadno modifikovatelné. Vakcína nese informaci, která přiměje některé buňky, aby vyrobily malý kousek S-proteinu (spike protein), který je pro SARS-CoV-2 typický. Následně tělo začne proti tomu vytvářet protilátky. Upravit modifikovanou RNA tak, aby přiměla buňky vyrábět pozměněný S-protein, není tak obtížné.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků