Hlavní obsah
Ilustrační foto Foto: Kästle Felix, ČTK

Imunolog: Běžný alergik se očkování bát nemusí

Očkování proti koronaviru se nemusí bát většina alergiků, říká v rozhovoru pro Právo profesor a přednosta ambulance klinické imunologie a alergologie IKEM a místopředseda České imunologické společnosti Ilja Stříž.

Ilustrační foto Foto: Kästle Felix, ČTK
Imunolog: Běžný alergik se očkování bát nemusí

V Česku se očkuje proti koronaviru, ale třeba v Británii očkování alergikům nedoporučují. Co o tom soudíte?

Pokud vím, tak tam se toto doporučení týká jen alergiků, kteří za sebou mají anafylaktickou reakci, tedy život ohrožující stav. A v Británii to vztahují nejen na alergie po vakcínách, ale i na potraviny a léky. Je to přísnější než jinde ve světě včetně ČR. My pokládáme za absolutní kontraindikaci alergii na některou složku vakcíny.

Na druhé straně je určitě dobré vědět o potenciálně rizikových pacientech a věnovat jim větší pozornost. Konkrétně u nás v IKEM dáváme před očkováním dotazník, ve kterém se ptáme i na to, jestli pacient prodělal alergickou reakci vyžadující nemocniční péči. Očkování běžných alergiků, například se sennou rýmou, atopickým ekzémem, dobře zaléčeným astmatem, bych se ale nebál. V tom je konsenzus i ve všech odborných společnostech ve světě.

Takže i lidé, kteří mají těžkou alergii např. na potraviny, ovšem bez zkušenosti s anafylaktickým šokem, mohou být očkovaní proti koronaviru?

Když pacient nemá reaktivitu na některou složku vakcíny, tak bych ho nejspíše nepokládal za vyloženě rizikového, pakliže k reakci nedošlo v nedávné době. Někdy vznikají reakce na potraviny i na podkladě zkřížených reaktivit na pylové alergeny.

Nějakou formu potravinové alergie má řada alergiků. Ale v případě každé těžší alergické reakce je důležité o těchto pa­cientech vědět a věnovat jim pozornost, případně zvážit i preventivní antialergickou léčbu.

Ředitel Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd Zdeněk Hostomský Právu řekl, že by očkování nedoporučil pacientům s autoimunitními chorobami, jako je např. roztroušená skleróza nebo Crohnova nemoc. Souhlasíte s ním?

Zatím neexistují žádná jednoznačná doporučení. Pacienti se mě často v ambulanci ptají, jestli se mohou nechat vakcinovat proti covidu, nebo ne. CDC, což je nejvyšší zdravotnický úřad v USA, upozorňuje, že pacienty s autoimunitními chorobami sice je možno vakcinovat, ale nejsou v souvislosti s očkováním proti koronaviru žádná dostupná data o bezpečnosti této vakcinace.

Takže se mají očkovat na vlastní riziko?

Víceméně ano. A ještě opatrnější jsou Kanaďané, kde jejich vládní komise pro vakcinaci nedoporučuje rutinní podávání vakcíny na covid u autoimunit a připouští ji jen v případě, že benefit očkování převáží možná rizika. Obě tato doporučení vyšla koncem prosince. Jsou také v souladu s oficiálním postojem České společnosti alergologie a klinické imunologie.

Jaké negativní účinky by na pacienty s autoimunitní chorobou mohlo očkování mít?

Existují obavy z toho, že by teoreticky mohla vakcína vy­volat zánětlivou reakci a zhoršit průběh choroby. Ale přesně to nikdo neví. Teprve teď v Bethesdě v USA nabírají dobrovolníky s autoimunitami, aby proběhla klinická studie k posouzení rizik očkování proti covidu u těchto pacientů.

Studie má začít v lednu a má trvat tři roky, plánují sledovat 350 osob. Tyto studie jsou nesmírně důležité, aby bylo jasné, jaké opravdu reálné riziko je. Já si myslím, že u většiny pacientů bude hrozba infekce koronavirem převažovat nad riziky vakcíny.

Jsou pacienti s autoimunitními chorobami a alergici ohroženější skupinou?

U běžných alergiků, co mají sennou rýmu, zaléčené astma, atopický ekzém, probíhá covid podobně jako u těch, co alergičtí nejsou. U pacientů s autoimunitními nemocemi máme sice dat méně, ale nezdá se, že by byli více spojeni s těžkým průběhem infekce.

Horší průběh covidu mohou mít někteří pacienti nebo skupiny pacientů pod těžkou imunosupresí, např. po transplantaci orgánů. V tomto případě se jako kliničtí imunologové shodneme s názorem transplantologů, že u těchto osob je vakcína vhodná. I když je možné, že na ni budou mít díky potlačené imunitě o něco nižší odpověď.

Autoimunitních chorob je celá řada, od Crohnovy nemoci po celiakii až k revmatoidní artritidě. Platí zvýšená opatrnost při očkování u všech?

Záleží určitě také na aktivitě autoimunitního procesu. Stejně jako by se neměly podávat vakcíny při horečnatém infekčním onemocnění, tak by měla být opatrnost i při jiných formách zánětu. Když je onemocnění v remisi, tak může být téměř bezpříznakové. Tam by v řadě případů nejspíše vakcinace nemusela být problémem.

A např. při celiakii stačí dodržovat bezlepkovou dietu a pa­cient už nemusí být rizikový ve smyslu podání koronavirové vakcíny, protože střevo není postiženo žádným zánětem.

Léčba revmatoidní artritidy už tak snadná ale není. Dá se očkovat i při ní?

Musí se to řešit individuálně. U starších osob od 75 let bych se asi přikláněl k tomu, vakcínu podat. Musí se ale vycházet i z aktivity nemoci. U mladého člověka, který podstupuje biologickou léčbu nebo má vysoké dávky imunosupresiv a onemocnění nemá pod kontrolou, tam bych osobně očkování zvažoval nebo odložil, dokud nedojde k dosažení kontroly onemocnění. Na to neexistují tabulky, to si bude muset vyřešit revmatolog sám dle klinického a laboratorního posouzení stavu pacienta.

V tuto chvíli jsme na začátku, žádné zkušenosti nejsou. Individuální přístup s ještě vyšší mírou opatrnosti si jistě vyžádají např. i pacienti s roztroušenou sklerózou.

Mají se očkovat ženy, které podstupují umělé oplodnění?

Obávám se, že ani v tomto případě jednoznačná data neexistují. Většina států nedoporučuje vakcíny ani těhotným a nedostatek informací přiznávají i výrobci vakcín. Byl bych proto v takovém případě též opatrnější.

Nejsem reprodukční imunolog, ale vakcinace proti covidu bezprostředně po umělém oplodnění by mi přišla riziková s ohledem na nastavení imunitního systému v těhotenství. V opačném pořadí, tj. nejdříve vakcínu a s určitým odstupem provést umělé oplodnění, by nejspíše možné bylo, určitě to již příslušné odborné společnosti řeší.

Děti se zatím očkovat nemají. Je to správné? Nebylo by lepší, aby se společnost proočkovala celá?

U dětí bych určitě počkal, až budeme mít informace, že vakcíny jsou stoprocentně bezpečné pro dospělé. Výrobci sami upozorňují, že vakcíny nejsou určené dětem, protože u nich nebyly testovány. Je docela dobře možné, že když bude proočkovaná větší část dospělé populace, tak se děti nebudou muset očkovat.

U nich je průběh covidu obvykle mírnější, často zcela bezpříznakový, možná jich má velká část vytvořenou imunitu již teď. Očkovat se určitě musí začít u nejrizikovějších. V každém případě si ale myslím, že jiná možnost k řešení současné pandemie než vakcína není.

Zvažuje se, že jeden z koronavirů, který se dostal od zvířat do lidské populace, byl nejspíše i původcem tzv. ruské chřipky před asi 130 lety. Někteří virologové předpokládají, že se tehdy jednalo o koronavirus OC43, který také způsoboval zejména vyšší úmrtnost seniorů, vyznačoval se i neurologickými příznaky a extrémní únavou. Z Petrohradu do Evropy se rozšířil v rámci týdnů, záhy byl i v Americe a Africe a podlehlo mu tehdy přes 1 milion lidí.

Trvalo mu ale nejspíše několik let, než mutacemi změnil svůj genom do té míry, aby své hostitele nezabíjel a mohl se zařadit mezi běžné respirační koronaviry, které tu nyní máme každou zimu.

A představa, že bychom měli třeba pět let nosit roušky a dodržovat všechna restriktivní opatření? To by málokdo vydržel a následky pro civilizaci by byly nedozírné. Vakcinace proti koronaviru je proto podle mého názoru i přes všechno neznámo krokem správným směrem.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků