Hlavní obsah
Britský premiér Boris Johnson Foto: Pool, Reuters

Britský zázrak v očkování je iluze a s brexitem nesouvisí

Spojené království svou očkovací strategií válcuje zbytek evropských států a někteří tamní politici tento úspěch přisuzují odchodu z Evropské unie (EU). Realita je však odlišná, upozorňuje politoložka Monika Brusenbauch Mieslová. Británie totiž druhou dávku vakcíny podává až po dvanácti týdnech, aby naočkovala co nejvíc lidí první dávkou. Schvalovací proces vakcín tu navíc stále probíhal podle pravidel EU.

Britský premiér Boris Johnson Foto: Pool, Reuters
Britský zázrak v očkování je iluze a s brexitem nesouvisí

Když na začátku prosince minulého roku schválila Británie vakcínu od společnosti Pfizer/BioNTech jako vůbec první západní země, přispěchali čelní britští politici s jednoduchým vysvětlením.

„Nikdo by neměl pochybovat o tom, proč můžeme začít od příštího týdne očkovat,” okamžitě reagovala na Twitteru náměstkyně britského ministerstva zdravotnictví Nadine Dorriesová. Bez odchodu z Evropské unie by podle ní Britové na vakcínu čekali déle.

Přitakávali i další, například poslanec a velký zastánce brexitu Jaccob-Rees Mogg. „Minulý měsíc jsme změnili regulace tak, aby vakcína nepodléhala schvalovacímu procesu EU, který je pomalejší,” napsal.

Zoufale něco takového potřebují, a tak se jim to báječně hodí do karet.
Monika Brusenbauch Meislová, politoložka

To ale nebyla pravda a britský regulační úřad MHRA tuto teorii rychle vyvrátil. „Autorizovali jsme použití této vakcíny na základě předpisů evropského práva, kterým se řídíme až do 1. ledna,” uvedla věc na pravou míru ředitelka June Raineová.

Celkově naočkovaných tolik není

Na britskou vládu se teď valí jedna pochvala za druhou za to, jak rychle se jim daří proočkovávat populaci. Některá britská média, zejména ta euroskeptická, opět argumentují zpřetrháním vazeb z Bruselu.

„Zoufale něco takového potřebují, a tak se jim to báječně hodí do karet,” komentuje pro Novinky politoložka Monika Brusenbauch Meislová z Katedry mezinárodních vztahů a evropských studií Masarykovy univerzity.

Podle ní neudělala Británie nic, co by nemohla udělat ještě jako člen EU, jakkoli by to bylo politicky těžší. Poukazuje na příklad Maďarska, které si také nakoupilo vlastní vakcíny nezávisle na Evropské komisi. „Důvody rychlého tempa vakcinace ve Spojeném království tak leží jinde, nikoli v brexitu,” myslí si Meislová.

„Strategie britské vlády spočívá v tom, naočkovat co nejvíce osob pouze jednou dávkou vakcíny a druhou aplikovat výrazně později, než doporučují výrobci,” podotýká. V Británii není druhá dávka látky podávána po třech týdnech, nýbrž až po dvanácti.

První dávku tak sice dostalo přes 15,3 milionu lidí, což je bezkonkurenčně nejlepší výsledek v Evropě, plně naočkovaných je ale asi jen 0,8 procent populace. Pro představu, Česká republika plně naočkovala přes dvě procenta populace.

Jak vyplývá z přehledu, který vypracoval server Euronews, ze zemí EU podle dostupných statistik naočkovalo oběma dávkami menší procento obyvatel už jen Lotyško, Bulharsko a Nizozemsko.

Mezinárodní vědecká komunita v tuto chvíli není zajedno v tom, jestli je postup britské vlády ze zdravotního hlediska správný.

Britští odborníci ale strategii brání a věří, že i první dávka dokáže poskytnout dostatečně dobrou ochranu proti nemoci covid-19. Hlavní poradce londýnského kabinetu Chris Witty označil plán za „rozumnou vědeckou rovnováhu mezi dodávkami a ochranou co největšího počtu lidí”.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků