Článek
Výroky běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka, že si přeje zachovat samostatné Bělorusko podle Heranové nelze brát jako nějaký odklon Minsku od Moskvy.
„Po volbách v roce 2020 byl režim Alexandra Lukašenka otřesen a jediné, o co se mohl opřít, byly bezpečnostní složky a Rusko. Podpora Ruska ho udržela u moci. Od té doby je plnohodnotným vazalem Moskvy,“ řekla bývalá diplomatka.
Popsala, jak šel běloruský diktátor Kremlu na ruku: „V roce 2022 umožnil, aby se Bělorusko stalo nástupním prostorem pro ruská vojska při jejich útoku na Ukrajinu. Následně byla ruská vojska na území Běloruska umístěna trvale a pak došlo i k umístění ruských jaderných zbraní na území Běloruska. Příliš si vyskakovat nemůže. Může mít nějaká prohlášení o nezávislosti Běloruska, ale v podstatě je plně kontrolován tím Ruskem.“
Heranová uvedla, že jde o změnu situace: „Alexandr Lukašenko v posledních desetiletích vždycky lavíroval mezi Evropskou unií a Ruskem. Chvíli se zdálo, že se více kamarádí s Evropskou unií, nebo že se alespoň chce s ní více kamarádit, pak byl zase chvíli více nakloněn Rusku. To se změnilo po prezidentských volbách, kdy se mu postavila Svajtlana Cichanouská v roce 2020.“
Ukrajinský scénář Moskva nedovolí
I když ruský prezident tvrdí, že nejen Ukrajinci, ale i Bělorusové jsou Rusové a rád by dosáhl toho, aby se Bělorusko stalo součástí Ruské federace, nechává Bělorusku zdánlivou samostatnost.
„Pro Rusko je důležité, aby v Bělorusku vládl někdo, kdo bude nějakým způsobem poslouchat, kdo bude loajální a nebude chtít zemi táhnout směrem na Západ, tak jako se to stalo třeba v případě Ukrajiny. Ukrajinský scénář Rusko v případě Běloruska nepovolí za žádnou cenu,“ řekla bývalá diplomatka.
Upozornila, že pokud by se demonstrace nepodařilo zvládnout, mohla by následovat intervence: „Mohlo by to být tak, že Alexandr Lukašenko požádá o pomoc a oni přijdou.“
Paradoxem je, že za sbližováním Moskvy a Minsku je Lukašenko: „Právě on inicioval vznik tzv. svazového státu Ruska a Běloruska, ke kterému nakonec došlo v roce 1997. Tehdy to ještě podepisoval s Borisem Jelcinem. On si to představoval tak, že to bude užší politická a hospodářská spolupráce. Když se dostal v roce 2000 k moci Vladimir Putin, ukázalo se, že ten by si představoval postupnou integraci Běloruska do Ruské federace, respektive přičlenění Běloruska do Ruské federace. To už bylo něco, na co Alexandr Lukašenko přistoupit nechtěl.“
Připojení nelze vyloučit
Budoucí připojení Běloruska k Ruské federaci Heranová nevylučuje: „Zvlášť poté, co tam nebude Alexandr Lukašenko, který už má svůj věk. On se bude snažit udržet u moci, ale kdyby náhodou zemřel, Rusové by tam určitě chtěli dosadit někoho loajálního, nejlépe takového, kdo by řekl přistoupím na přičlenění Běloruska k Rusku. To je scénář, který by Rusům vyhovoval primárně. Určitě by nedovolili, aby tam nastoupil nějaký prozápadní demokratický politik.“
Západ tomu podle ní nemůže zabránit: „Evropská unie nemá žádné páky, jak by mohla toto rozhodnutí zvrátit, i kdyby tak rozhodl Alexandr Lukašenko nebo někdo další proti vůli běloruského lidu. Evropská unie nebyla schopná udělat nic s připojením Krymu k Ruské federaci, kdy si to Rusko nechalo posvětit takzvaným referendem. NATO nepoužilo sílu ani v případě Ukrajiny, takže nemůžeme čekat, že by to udělalo v případě Běloruska.“
