Hlavní obsah

Očima Saši Mitrofanova: Zeman, Fiala a česnek

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Rýsují se vyhlídky na ustavení nové vlády. Je zapotřebí jako sůl. To, co dosluhuje, většinou lítá ode zdi ke zdi za nepřetržitého kňučení, kdo všechno za to může.

Foto: Milan Malíček

Alexandr Mitrofanov

Článek

Podle Ústavy je procedura vzniku jasná: „Předsedu vlády jmenuje prezident republiky a na jeho návrh jmenuje ostatní členy vlády a pověřuje je řízením ministerstev nebo jiných úřadů. Vláda předstoupí do třiceti dnů po svém jmenování před Poslaneckou sněmovnu a požádá ji o vyslovení důvěry.”

Vzhledem k tomu, že nová vláda bude mít v Poslanecké sněmovně většinu, protože disponuje 108 hlasy ze 200, důvěra jí vyslovena bude.

Pak zmizí škodlivá situace, kdy Babišův kabinet doslova dodělává a svým váhavým výkonem bohužel tahá celou zemi do maléru kvůli pokračující pandemii covidu. Odpovědnost převezme tým Petra Fialy.

Ten jako premiér zase přebírá odpovědnost za ministry, které s sebou přivede. Podotýkám, je to Petr Fiala. Nikoli Miloš Zeman. Tomu Ústava (viz citaci výše) v této situaci předepisuje úlohu slavnostního fíkusu. Má na Fialův návrh jmenovat ostatní členy vlády a pověřit je řízením ministerstev nebo jiných úřadů. Tečka.

Jenže fíkus včera promluvil a nechal se slyšet, že chce vetovat. Údajně Fialovi nepustí jednoho ministra a má to být předpokládaný ministr zahraničí z Pirátské strany Jan Lipavský.

Je-li to tak, důvod samoděržavného vzplanutí fíkusu je nabíledni. Dub a bambus by se zlobily, kdyby pustil do české vlády člověka, který se netají tím, že ruské a čínské vlivy ohrožující Českou republiku tolerovat nebude.

Zeman je zvyklý, že před ním jiní čeští politici obvykle pocítí bouři ve střevech, a aby stihli cestu na záchod, rychle vše, co řekne, odsouhlasí.

Není divu, že za takové konstelace mnohokrát zkoušel učinit z parlamentní republiky republiku poloprezidentskou jako předstupeň prezidentské, přesněji řečeno autoritářského státu s jedním vůdcem. Petr Fiala ještě předtím, než se stane premiérem, má šanci se projevit.

Buď ukáže, že se nebojí prezidenta jako politika ani jako lidské bytosti, která se netají snahou co nejvíce rozvrátit to, co ona sama a její základna v cizině považují za nepřátelské. Anebo ustoupí a pak se může zapsat do dlouhého seznamu slabochů v české politice.

Nástroje proti prezidentovi, který chce ničit, tady jsou. Stále je v Ústavě článek 66 a ještě příhodnější by byla ústavní stížnost. Navíc se dá předpokládat, že návrat starého dobrého škodícího Zemana by nepřešla mlčením veřejnost a šla by do ulic.

Zatím lze vypozorovat očekávání velkého množství lidí, že Fiala má pro komunikaci se Zemanem dostatek česneku.

Reklama

Výběr článků

Načítám