Hlavní obsah
Alexandr Mitrofanov Foto: Milan Malíček

Očima Saši Mitrofanova: Na okraj volání po jednotné opozici

Před týdnem Mikuláš Minář z Milionu chvilek na závěr demonstrace na pražském Staroměstském náměstí dal najevo rozčarování, že se opozice před nadcházející řadou voleb nesnaží tak, jak by mu připadalo správné.

Alexandr Mitrofanov Foto: Milan Malíček
Očima Saši Mitrofanova: Na okraj volání po jednotné opozici

Začalo tím jiskření mezi Minářem a představiteli opozice. Nevidí sílu, která by dokázala ve volbách porazit Andreje Babiše a přidruženou výrobu, tedy ČSSD, KSČM a SPD. Zástupci opozice ale vzkazují, že není zvenčí vidět všechno a že opozice společně postupovala v době koronakrize a nyní činí příslušné kroky v přípravě na volby.

„Fakta ukazují, že společně postupujeme v míře, jaká tu nikdy nebyla. Proklamace politiku nezmění, jen činy. A ty může každý vidět, pokud je vidět chce,“ řekl předseda ODS Petr Fiala. A šéf STAN Vít Rakušan dodal: „Zcela v souladu s výzvou spolku Milion chvilek pro demokracii hodláme do letošního listopadu přijít s vizí pro postup v parlamentních volbách 2021.“

Rakušan pronesl klíčové slovo. Je to vize. Tato vize by měla objasnit pocit, který má jednotlivec ze svého života, a osvětlit mu, co může a dokáže udělat, aby ten život byl v horším případě snesitelný a v lepším případě dobrý. Právě kolem toho se lámou kopí nejen v českém politickém prostoru, ale téměř po celém světě. Vládne totiž nejistota před vývojem, který leckoho děsí, protože se prostor kolem jedince za dobu jeho života změnil často k nepoznání.

V českém milieu je to doplněno mentalitou neimperiálního národa. Američan nemá strach, že přestane být Američanem, Rus že nebude Rusem, Brit že Britové zmizí, kdežto Čech má v podvědomí obavu, že jeho češství může být velkými hráči smeteno a on zůstane v jejich područí jako beztvará služební postavička.

Z tohoto kouta jsou v zásadě dvě východiska. Jedno spočívá v oplocení svého malého prostůrku a ucpání veškerých škvír, kterými dovnitř vchází svět. Druhé naopak v pěstování češství jako hrdé hodnoty člověka, který má světu co nabídnout, protože umí to, co ostatní nikoli.

Podle tohoto měřítka se dělí voliči a politické strany. Babiš a přidružení jsou jasní. Jenže dělicí čára probíhá i uvnitř opozice. ODS a KDU-ČSL, byť v různých tématech a omezeně, přece jen více šilhají po národní výlučnosti než STAN a zejména TOP 09. Piráti chtějí jít vlastní cestou, kterou dláždí technokratický idealismus, kdy jsou přesvědčeni, že stačí mít dobré zákony a v rozhodujících funkcích čestné lidi, aby se společnost hnula směrem k pokroku. Zároveň se považují za jediné správné nositele progresu.

Alexandr Mitrofanov

Komentátor. Zabývá se vnitropolitickým děním a tématy spojenými s vývojem v Rusku. Získal Cenu křepelek (1994), Cenu Ferdinanda Peroutky (2000), Cenu Karla Havlíčka Borovského (2015) a Cenu Jiřího Ješe za komentář (2016). Vydal knihy Za fasádou Lidového domu (1998) a Politika pod pokličkou (2002, s Markétou Maláčovou), podílel se na sborníku Bludné cesty sociální demokracie (2005). Je aktivní jako mikrobloger @AlexandrMitrofa.

Články autora

Tolik na okraj tématu sjednocení opozice.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků