Hlavní obsah

Očima Saši Mitrofanova: Měřítko volitelnosti? Intenzita růžových brýlí

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Události v Afghánistánu jsou tragické. Zemi obsazuje a bude řídit civilizace, která neodpouští odklon od své víry. Jinakost se vyhlazuje ohněm a mečem.

Foto: Milan Malíček

Alexandr Mitrofanov

Článek

Civilizace, ke které patří také Česko, opět zjistila, že Afghánistán je prostě jinde. Pokusy změnit civilizační DNA přicházely historicky z Británie, SSSR či USA, vždy však se stejným koncem. Mnozí lidé v Česku s největší bolestí prožívají osudy Afghánců, kteří se svěřili zástupcům jiné civilizace v naději, že jim zachrání životy v případě krachu další misie.

Česká vláda postupuje prazvláštně. Záchranná operace, pokud běží, ještě neskončila, ale navenek to vypadá, že kabinet je v této věci liknavý, protože se netýká zájmů premiéra Andreje Babiše. Víme naopak, že pokud jde o Babišovu kůži, točí se premiér jako čamrda. Ale případ Afghánistán, jakkoli je tragický, je pouze dalším potvrzením vývoje světa ve směru, který kdekdo vidí nerad, a proto před ním raději zavírá obě oči.

Radikální islám, který se znovu chápe příležitosti, je mnohem průhlednějším příkladem cizosti, která ohrožuje nežli režimy, které jsou mnohem blíž geograficky a na první pohled i kulturně. Poplach kolem vítězství Tálibánu v Afghánistánu je oprávněný, ale málokdo si všímá dlouhodobých a eskalujících zvěrstev v tzv. „bratrských“ slovanských zemích – Rusku a Bělorusku. A ohledně ještě bližšího Polska existuje v české politice dokonce podpůrný proud tamějšího tmářství a autoritářství i mezi těmi, kteří chtějí porazit autoritáře Babiše.

Jinak řečeno, situace je vážná, nikoli však zoufalá. Jen k tomu zoufalství spěje kvůli růžovým brýlím na nose obrovského množství občanů a jim poplatných politiků. Znovu se dívám do Bible, kterou jako přesvědčený ateista považuji za mimořádný literární památník popisující téměř všechny situace ve vývoji lidstva na tisíce let dopředu, neboť jsem toho názoru, že lidská podstata se nemění. Tentokrát to bude Zjevení, známé také jako Apokalypsa.

Odmyslím si svůj názor, že tento pravzor fantasy, hororu a mystiky vykazuje jasné známky halucinací pod vlivem silné drogy. Beru ho jako zrcadlení nesmiřitelné nevraživosti a nenávisti, která pravidelně zachvacuje lidstvo a která se rychle šíří také v dnešní době. Příliš mnozí, a to i z opačných stran, volají: „Běda, běda, město veliké, Babylone, město mocné – tvůj ortel přišel v jedné hodině!“

Jaký vztah to má k české realitě všedního dne? Pro mě přímý. Blíží se sněmovní volby. Měřítkem pro mé rozhodování bude, jak moc růžové jsou brýle, přes které vidí budoucnost demokratické strany a koalice. Čím menší je intenzita růžové, tím větší je šance, že jim dám hlas.

Reklama

Výběr článků

Načítám