Hlavní obsah

Očima Saši Mitrofanova: Klaus mladší odchází a sklízí, co zasel

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Václav Klaus mladší má jednu vlastnost, která je sympatická a pro politika, kterým do dnešního dne byl, dost vzácná. Nebojí se jít do střetu s většinovým názorem. Tedy pokud je přesvědčen, že jeho minoritní pozice vychází z vlastního odhodlání hájit vidění světa, ke kterému dospěl na základě svých dispozic a životních zkušeností. Dokud to trvalo, šel proti proudu. Teď ale oznámil, že energie vyprchala, takže v politice končí.

Foto: Milan Malíček

Alexandr Mitrofanov

Článek

Klausovo prohlášení zní jako zpověď, což je pro politika neobvyklé. Upřímnost vůči svým pohnutkám, navíc veřejně prezentovaná, to se v politickém světě nenosí. Především proto, že PR specialisté a marketingoví odborníci dokážou přesvědčit většinu lidí činných ve veřejném životě, že největší chybou by bylo odhalit vlastní tvář a ukázat se voličům takový/á, jaký/á skutečně je. Důkazů je kolem víc než dost. Za všechny uveďme putování Andreje Babiše krajinou vymyšlených příběhů, ve kterou dokázal v hlavách téměř třetiny zúčastněných voličů proměnit Českou republiku.

Proti dalšímu populárnímu, ale rovněž vymyšlenému tvrzení, že do politiky jdou hlavně lidé, kteří chtějí pomoci spoluobčanům, a pro sebe nechtějí nic, stojí praxe, ve které je každý úspěšný politik především silnou osobností, kterou žene touha uspět a být nahoře. Pomoc spoluobčanům se nevylučuje, ale je prostředkem pro vzestup a udržení na špici, ne cílem. Otec Václava Klause mladšího Václav Klaus starší budiž zářným příkladem. Stejně jako jejich rodinný přítel Miloš Zeman.

Jenže tito dva senioři podřídili vlastní duševní pohyby cíli, zatímco junior se vyzpovídal, že se rozhodl pro opačný postup. Sdělil, že dává přednost urovnání svého vnitřního světa před úspěchem ve světě vnějším. Mně to přijde lidsky poctivější než se na vysněném výsluní postupně měnit v karikaturu sebe sama, což se stalo zmíněným seniorům. Ale na mém názoru vůbec nezáleží.

Přirozeně se ve veřejném prostoru okamžitě objevily reakce na Klausovo rozhodnutí. Necháme stranou výlevy jeho dosavadních fanoušků, mezi nimiž nechybí ani žádost, aby vrátil peníze, které dotyčný příznivec poslal Trikolóře. Nelze ale přehlédnout značné zastoupení příspěvků, jejichž autoři Klausovi jednoduše odmítají věřit, že z jeho strany nejde o nějaký trik. Nejčastěji se vyskytuje nedůvěra, že končí opravdu z těch důvodů, které uvedl, a očekávání, že se buď někde jinde objeví on sám, anebo Trikolóru převezme Klaus starší.

Kdo chce s vlky žíti, musí s nimi výti. Klaus junior získával stoupence především negativní energií, která z něj vyzařovala. Kvalita takových šiků je zjevná. A vztah k samotnému hybateli společenského kalu jakbysmet. Sklízí, co zasel.

Reklama

Výběr článků

Načítám