Hlavní obsah
Alexandr Mitrofanov Foto: Milan Malíček

Očima Saši Mitrofanova: Jiná ODS. Bude to stačit proti fašismu?

ODS nabídla veřejnosti příspěvek do diskuse o tom, jaké chceme Česko. Je jiná než pod Václavem Klausem st. a za Václava Klause ml. Kvůli kapitole „Zelená karta ODS: zvítězí zdravý rozum” by se v kuchyni u Klausů musel vzteky spálit pravicový vepřový řízek.

Alexandr Mitrofanov Foto: Milan Malíček
Očima Saši Mitrofanova: Jiná ODS. Bude to stačit proti fašismu?

Klausovsky nezní ani ujištění: „ODS se dnes znovu stala nejsilnějším domácím politickým garantem geopolitické a civilizační příslušnosti k Západu.“ ZDE

Jako pružnější prvek vypadá slib zavést daňové prázdniny pro rodiče na dobu, kdy jeden z nich pobírá rodičovský příspěvek, zrušit zdanění příjmů mladých lidí do 26 let a poskytnout vlakovou jízdenku k 18. narozeninám, aby se mladým lidem umožnilo poznat rozmanitost Evropy a sbírat zkušenosti využitím Interrail Global Passu. Návrhy ODS stojí za přečtení. Politické příspěvky do diskuse se ale posuzují podle doby, do které přicházejí.

Uvedu tady několik charakteristik doby: Kult tradice. Teorie krve a půdy. Kult činu pro čin: myšlení znamená zbabělost. Nesnášenlivost ke kritice, považování nesouhlasu za zradu. Individuální nebo sociální frustrace.

A dál: těm, kdo jsou na úplném sociálním dně, se tvrdí, že jedinou zárukou jejich privilegií je fakt, že se narodili v určité zemi. Jediné, co může národ sjednotit, je společný nepřítel a posedlost myšlenkou spiknutí, pokud možno mezinárodního. Každý občan je členem nejlepšího národa na světě, členové strany jsou nejlepšími občany, každý občan může (nebo by měl) být členem strany. Vyskytuje se pohrdání ženami, netolerance a zavržení nestandardních sexuálních zvyků. Vystupuje se proti „prohnilým“ parlamentním vládám.

Kdo řekne, že tyto charakteristiky nesedí na dnešní českou společnost, ať první hodí kamenem, ale po sobě. Čerstvý citát jednoho z tvůrců této atmosféry zní: „Jsem přesvědčen, že DNA našeho národa je skvělá, jsme šikovní, kreativní, jen nám trochu chybí hrdost na naši zemi a zdravé vlastenectví.“ Brnkání na strunu nacionalismu je nad slunce jasné. Jaký národ je ale zmíněn, když to říká Slovák Andrej Babiš?

Uvedené charakteristiky pocházejí z přednášky Umberta Eca a popisují jev, který je obsažen v názvu: Věčný fašismus ZDE. Protože je tento jev už přítomen a bude se vyvíjet, měl by se každý politický program posuzovat jako jeho možná protiváha.

Alexandr Mitrofanov

Komentátor. Zabývá se vnitropolitickým děním a tématy spojenými s vývojem v Rusku. Získal Cenu křepelek (1994), Cenu Ferdinanda Peroutky (2000), Cenu Karla Havlíčka Borovského (2015) a Cenu Jiřího Ješe za komentář (2016). Vydal knihy Za fasádou Lidového domu (1998) a Politika pod pokličkou (2002, s Markétou Maláčovou), podílel se na sborníku Bludné cesty sociální demokracie (2005). Je aktivní jako mikrobloger @AlexandrMitrofa.

Články autora

ODS zatím má jen teze. Vypadají slibně. Co ale nelze přehlédnout, je přítomnost činitelů strany, kteří tíhnou k nacionalismu či kultu tradice pojatému jako boj proti „progresivistům“. A jako červená kontrolka působí nápadná frekvence pojmu „zdravý rozum“ v tezích ODS. Není vysvětlen. Lze pod něj schovat jakoukoli zhůvěřilost.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků