Hlavní obsah

KOMENTÁŘ: Vzestup a pád strany pirátské - Alexander Tomský

Na politické scéně v Evropě je živo. Neustále vznikají nové politické formace, mívají ale jepičí život, příkladem může posloužit strana francouzského prezidenta Macrona, která zcela propadla v regionálních volbách (7,1 procenta), a prezident nemá šanci příští volby vyhrát.

Foto: Jan Handrejch, Právo

Alexander Tomský

Článek

Podobně jako čeští Piráti nabízel Macron nadstranickou technokratickou vládu, která by se věnovala, obecně řečeno, reformě přebujelého byrokratického státu. Úpadek hospodářství ale nezastavil, zmatená covidová opatření mu zničila reputaci, a protože představuje tak jako jeho předchůdce umírněnou levici, vyhraje nyní umírněná pravice.

Přestože jsou voliči u nás i v Evropě hluboce nespokojeni s opotřebovanou pravolevou elitou hlavního proudu a kulturní válka politickou scénu dost zkomplikovala, nemají volbu. Radikálnější strany levice a pravice celkem pochopitelně (zatím) vyhrát volby nemohou a všeobecná nevole se statem quo přetrvává.

Piráti navzdory svému absurdnímu jménu představují typickou současnou levici, jež nahradila tradiční politiku (nelze donekonečna nafukovat sociální stát) představou digitalizace, transparence a zjednodušením státní správy a zejména daňové byrokracie. Až na plán vyššího zdanění globálních obchodních společností opakují pouze věčnou mantru neschopné pravice.

Proč ale tak záhy po svém raketovém nástupu narazili na strop a čeká je sestup a pád. Proč jim lidé nehodlají svěřit otěže státu? Triviálních důvodů je jistě mnoho, možná zklamali jako opozice vůči Babišovi, ani na pražském magistrátu nezabodovali, venkov jistě odpuzují dredy jejího vůdce a některé výroky jejich členů jsou prostě absurdní.

Nezapomínejme ale na jedno, v zemi, kde čtyřicet let s malými výkyvy klesá průměrná porodnost (dnes 1,5), rozhodují o vládě starší lidé, ne-li přímo důchodci, jejichž volební účast je v porovnání s mládeží téměř dvojnásobná.

Jednu chvíli to vypadalo na generační výměnu a „Pusťte nás na ně!” jako heslo proti politickým podnikatelům a korupci zaznamenalo úspěch. Té generace je ale málo. Někteří komentátoři vidí problém v nesourodé koalici s bezbarvou partou starostů STAN, která apeluje na voličstvo pragmatismem svých zkušeností z vesnické politiky. Tady, myslím, není pes zakopán, byť voliče starostů světonázor Pirátů jistě odpuzuje, mají však možnost je na kandidátce hravě vykroužkovat.

Problém je jinde. Současná západní levice vyvolává kulturní válku, respektive ji k nám zanáší především z Ameriky. Jenže ideologie „sociální spravedlnosti”, rasových a pohlavních menšin na naše relativně homogenní a společensky morálně konvenční obyvatelstvo nepasuje.

Poslanec Ondřej Profant myšlení Pirátů perfektně ilustroval, když prohlásil, že uzákonění stejnopohlavních sňatků je těžké, Sněmovna je totiž „plná konzervativních, bílejch páprdů a velká (!) část z nich inklinuje k fašismu“.

Konzervativních páprdů jistě, ale proboha proč bílejch a proč napadat u nás politiky z fašismu? To přece hraničí s demencí a uráží dávné oběti fašistické ideologie v německé verzi.

A je tu ještě druhý důvod jejich politického propadu – migrace. Stačí si přečíst jejich program. „Společně s evropskými státy budeme schopni lépe reagovat na výzvy, které migrace přináší, a spolupracovat se zeměmi, které jsou zdrojem migrace. Soustřeďme pomoc tam, kde problém vzniká, ať mu můžeme účinně předcházet. Azylovou a návratovou politiku chceme takovou, která rozlišuje mezi různými druhy migrace a má nástroje k tomu, aby rozhodnutí zůstávalo v našich rukou.”

Lépe reagovat? Společně s Bruselem a otevřenými hranicemi, nevšimli si snad vlny migrantů, která se valí do Španělska, Británie i baltských států, do Řecka a Itálie? Eurokrati ve skutečnosti migranty vítají. Rozlišovat nic nepomáhá, lidskoprávní zákony neumožňují deportaci a klíčové země nikoho zpátky neberou. Jedinou účinnou politiku na obranu svých občanů provozuje Maďarsko.

Reklama

Výběr článků

Načítám