Hlavní obsah
Alex Švamberk Foto: Tomáš Reiner, Novinky

KOMENTÁŘ: Splasklý Boris Johnson - Alex Švamberk

Když se Boris Johnson stal v létě britským premiérem, nešetřil silnými slovy, jak zajistí odchod z EU k 31. říjnu s dohodou bez sporné irské pojistky. Hrozba brexitu bez dohody měla být pákou, která donutí Brusel ustoupit od pojistky. Po několika porážkách v parlamentu, kde poslanci odmítli brexit bez dohody i předčasné volby, jeho aureola vyprchala, i když stále opakuje mantru, že Británie odejde k 31. říjnu.

Alex Švamberk Foto: Tomáš Reiner, Novinky
KOMENTÁŘ: Splasklý Boris Johnson - Alex Švamberk

Je v těžké pozici, prostor pro manévrování má mnohem menší, k čemuž si přispěl i sám vlastními kroky.

Po utrápené Therese Mayové působil Johnson jako sprcha živé vody, ale ukázalo se, že jednání z pozice síly mu zatím nepřineslo o moc víc, než získala ona. A prosazení nucené přestávky v práci parlamentu do 17. října, aby měla vláda klid na přípravu odchodu z EU, se obrátilo proti němu.

Razantní postup znepokojil poslance stejně jako skutečnost, že silná slova o průlomu v jednání s EU Brusel popíral. Johnson nepředložil žádnou konkrétní alternativu k irské pojistce, která má zajistit, že po odchodu Spojeného království za žádnou cenu nevznikne pevná hranice mezi Irskem a Severním Irskem, což v případě jejího uplatnění znamená, že Severní Irsko by zůstalo součástí unijního trhu.

Umírněné křídlo konzervativců se začalo obávat, že pod tlakem okolností premiér nakonec sáhne k odchodu bez dohody, protože jinak nebude schopen splnit svůj slib, že Spojené království opustí unii na konci října. Odpůrci tvrdého brexitu proti vůli premiéra prosadili zákon, který odchod bez dohody blokuje. Přispělo k tomu 21 konzervativců, kteří pro něj hlasovali. Johnson je promptně vyloučil ze strany, což je pochopitelné, nechtěl, aby mohli znovu kandidovat, jenomže předčasné volby, které chtěl uskutečnit 15. října, se mu kvůli odporu parlamentu taky nepodařilo prosadit. Tolik porážek ve sněmovně za sebou neutrpěl po nástupu do funkce žádný britský premiér.

Johnson to má těžké, ve snaze splnit slib je pod tlakem času a jeho kroky se pohybují na hraně. Skotský soud už označil vynucenou přestávku parlamentu za nezákonnou, takže její osud není jasný.

Samozřejmě je stále možné, že Británie odejde na konci října, i když je situace velmi komplikovaná. Šance, že by se podařilo změnit vyjednanou dohodu, je však mizivá, EU to nechce. A i kdyby se ji podařilo upravit, nezbývá moc času na její schválení. Jestliže nebude přestávka v činnosti parlamentu zrušena, dolní sněmovna zasedne 17. října. Pokud poslanci do 19. října nechválí text dohody o odchodu, musí britská vláda podle zákona blokujícího brexit bez dohody požádat Brusel o odložení odchodu a přijmout jakýkoli termín odkladu, který EU navrhne.

Nakonec musí britský premiér paradoxně spoléhat, že EU dojde s Brity trpělivost a už na žádné další odklady brexitu nepřistoupí, Francie už dala najevo, že je proti dalšímu posunu brexitu. Samozřejmě jsou tu i další cesty, jak odejít, dokonce se spekulovalo, že Johnson o odklad požádá a hned poté vyzve EU, aby žádost ignorovala.

Premiér hraje vysokou hru nejen o brexit a svůj osud, ale i o budoucnost konzervativců. Oslabily je už stávající kroky, dokonce se objevily zprávy o průzkumu pro vládu, z něhož vyplývá, že pro konzervativce bude volby těžké vyhrát. A pokud Británie neodejde z EU, je jejich porážka velmi pravděpodobná.

I když může Johnson ještě splnit svůj slib, aureolu rázného vůdce, který má dění pod kontrolou, už ztratil. Těžko se zapíše do dějin jako velký politik, jenž dokázal splnit přání těsné většiny obyvatel, která chtěla odejít z EU. To však není až tak překvapivé, Johnson, který kaceřuje opozici jako zbabělou, protože nechce právě teď předčasné volby, po nichž dlouhodobě volá, už jednou selhal. Po překvapivém výsledku referenda o odchodu z EU se nepostavil do čela konzervativců jako člověk, který pro odchod horoval, do křesla předsedkyně vlády usedla Theresa Mayová, jež byla proti odchodu.

Brexit bez dohody nebude žádnou tragédií, nestane se, že by se Spojené království ocitlo bez léků, jak se hrozí, to se dá rychle vyřešit, když se daří dodat i léky do válečných oblastí. Ovšem fronty na hranicích vzniknou, doprava bude váznout a obchod se zkomplikuje, což nepomůže britské ani evropské ekonomice, hlavně však zůstane pachuť hořkosti z nekompetentnosti politiků, kteří nesledují nejen britské zájmy, ani zájmy stranické, ale jen ty vlastní.

Alex Švamberk

Novinář, spisovatel, hudebník, skladatel a performer, absolvent Strojní fakulty ČVUT v Praze. Nyní pracuje jako zahraniční redaktor serveru Novinky.cz. Specializuje se na válečné konflikty a oblasti Korejského poloostrova, Balkánu, ale i na Ukrajinu a Jižní Afriku. Dlouhá léta působil v médiích jako hudební recenzent, i nyní připravuje rozhovory se zahraničními umělci a píše kritiky na soudobou hudbu a nahrávky okrajových žánrů, jako je hard core, industriál a noise.

Komentáře autora

Poučení z brexitu je však ještě jedno - neotevírat Pandořiny skříňky. O brexitu se hlasovalo v referendu jen proto, že se britský premiér David Cameron potřeboval zbavit odpůrců EU v konzervativní straně. Překvapivě se ukázalo, že většina hlasujících byla pro odchod z unie.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků