Hlavní obsah
Alex Švamberk Foto: Tomáš Reiner, Novinky

KOMENTÁŘ: Situace v Iráku nahrává návratu džihádistů z Islámského státu - Alex Švamberk

Irák zažívá nejhorší krizi od pádu Saddáma Husajna. Od 1. října, kdy tam vypukly protesty kvůli nezaměstnanosti, nefungujícím službám, nedostatku bytů a korupci, bylo zabito nejméně 320 lidí. Zatímco v Hongkongu se sleduje každý případ, kdy policista vypálí, v Iráku se ostrá munice používá běžně. Výzva USA, aby se vypsaly předčasné volby, není od věci, situace je optimální pro návrat Islámského státu nebo nějakého jeho následovníka.

Alex Švamberk Foto: Tomáš Reiner, Novinky
KOMENTÁŘ: Situace v Iráku nahrává návratu džihádistů z Islámského státu - Alex Švamberk

Doba, kdy Islámský stát vyvolával strach a plnil titulní strany, je dávno pryč. Před dvěma lety bylo dobyto jeho hlavní město Rakka. Vytlačit ho ze zbytků území, které držel, sice zabralo dalšího půldruhého roku, když byl ale na konci října zabit jeho vůdce, samozvaný chalífa abú Bakr Bagdádí, zdálo se, že organizace je zcela zničená.

Nelze však zapomínat, že nešlo o žádnou malou radikální skupinu. Střízlivé odhady uvádějí, že měl asi 40 000 bojovníků, ale není možné pominout ani kohorty nejrůznějších úředníků, protože chalífát skutečně fungoval jako stát vybírající daně a zařizující základní služby. A všichni bojovníci měli ženy a děti. Jen v kurdském táboře Al-Húl je 70 000 žen a dětí a ve věznicích na severu Sýrie je přes deset tisíc bojovníků IS. Další se nepodařilo dopadnout a zřejmě se vrátili k příbuzným.

Ani u zadržovaných však neproběhla žádná obdoba denacifikace. Co to znamená, dokládá Japonsko, kde jsme stále svědky, jak premiér chodí do svatyně Jasukuni, kde leží i váleční zločinci. Země se stále brání plnému odškodnění nuceně nasazených Korejců i Korejek sloužících jako sexuální otrokyně vojákům. I Japonci jsou přesvědčeni, že jsou oběťmi války, protože na ně USA shodily atomovou bombu. Co se asi odehrává v myslích bývalých příslušníků IS a jejich rodinných příslušníků a jaká mají přání, si tedy lze dobře představit.

Tvrzení amerického náčelníka spojených štábů Marka A. Milleye, že se v Sýrii musí kvůli hrozbě Islámského státu ponechat několik set amerických vojáků, není účelové vysvětlení, které má zamaskovat jejich úkol chránit ropná pole. Islámský stát stále představuje hrozbu. Už jednou se dokázal zotavit z mnohem drtivější porážky, když byli v roce 2010 zabiti dva jeho nejvyšší vůdci a po několika letech vyčišťovacích operací mu zbylo jen pár set lidí. K zotavení využil chaosu v Sýrii a na konci roku 2013 už ovládl irácká města Ramádí a Fallúdža.

Radikálové dokáží dokonale využít chaosu a rozčarování lidí, jehož je Blízký východ plný. Přispívají k tomu neustále vnitřní spory, protože hranice států byly stanoveny uměle při dělení bývalé osmanské říše po první světové válce mezi Francii a Británii a příliš nerespektují etnické a náboženské rozdělení. To umocňuje pocit vyloučení menšin, čehož využívají různí náboženští radikálové. Nabídnou jednoduché řešení k návratu k tradičním islámským hodnotám a k právu šaría, které v době řádění různých gangů a bující korupce působí jako oáza jistoty.

Taková situace nyní nastala v Iráku, který čelí největší krizi od svržení Saddáma Husajna. Krize je o to horší, že štěpí většinové šíity. Proti jejich vládě se postavili mladí, kteří nevidí žádnou budoucnost, nemají práci, kde bydlet, stát jim nepomáhá a premiér Adil Abdul Mahdí otevřeně přiznal, že nemá žádné kouzelné řešení, které by uspokojilo jejich oprávněné požadavky. Za to má bezpečnostní síly, které neváhal nasadit.

Oslabení šíitské většiny však mohou využít nejen Kurdové, kteří touží po samostatnosti, ale také sunnité, kteří představovali za vlády Saddáma Husajna elitu, ale nyní jsou druhořadými občany. Toho už jednou - v roce 2014 - využil Islámský stát, když dobyl sever Iráku. Po zkušenostech s brutální vládou IS by se mu to asi zopakovat nepodařilo, ale přejmenovaná skupina by mohla těžit z podpory sunnitů nebo by pohrobci IS mohli jen využít toho, že milice a policie jsou nasazené proti demonstrantům a nemohou střežit řídce osídlené oblasti.

Situace v Iráku je skutečně alarmující, může mít velmi neblahé dopady na stabilitu celého regionu, takže americká výzva k reformě volebního systému a předčasným volbám je pochopitelná.

Alex Švamberk

Novinář, spisovatel, hudebník, skladatel a performer, absolvent Strojní fakulty ČVUT v Praze. Nyní pracuje jako zahraniční redaktor serveru Novinky.cz. Specializuje se na válečné konflikty a oblasti Korejského poloostrova, Balkánu, ale i na Ukrajinu a Jižní Afriku. Dlouhá léta působil v médiích jako hudební recenzent, i nyní připravuje rozhovory se zahraničními umělci a píše kritiky na soudobou hudbu a nahrávky okrajových žánrů, jako je hard core, industriál a noise.

Komentáře autora

Hrozby jsou však i v Sýrii. Turecká invaze na její severovýchod namířená proti kurdským milicím, které bojovaly proti samozvanému chalífátu a střežily v táborech a věznicích příslušníky Islámského státu, rozhodně bezpečnostní situaci nenapomohly. Část radikálů unikla z vězení a ti nedopadení využili toho, že Kurdové měli jiné starosti, než je pronásledovat. Nemluvě o tom, že Západ ztratil v oblasti důvěryhodného spojence. Ale hlavně je tam provincie Idlib plná radikálů. V žádném případě nejde jen o umírněné odpůrce režimu Bašára Asada. Potvrdila to i likvidace Bagdádího. Skrýval se na jejím severu.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků