Hlavní obsah

KOMENTÁŘ: Proč se Trump bojí sjednocené Evropy – Thomas Kulidakis

Novinky, Thomas Kulidakis

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Zatímco minulý americký prezident Barack Obama byl vášnivým stoupencem evropského sjednocení, jeho nástupce Donald Trump jím rozhodně není. Ve světle Trumpových kroků, které učinil za necelé dva týdny od svého nástupu k moci, se ani není čemu divit.

Foto: Jan Handrejch, Právo

Thomas Kulidakis

Článek

Nový šéf Bílého domu vnímá mezinárodní vztahy kupeckým pohledem. Ve svých očích je pánem nejmocnější země, která má největší armádu a disponuje jednou z nejsilnějších ekonomik. Ta je sice velmi dýchavičná, dlouho žijící na dluh, který ve velkém vlastní Čína, ale Trump věří v sílu zbraní odstrašující věřitele.

Nedílnou součástí Trumpova pohledu na svět je přesvědčení, že si může dovolit, co se mu zlíbí. Zbytek světa si to pak nechá líbit a bude stát v řadě s uctivě shrbenými zády v touze zalíbit se americkému žralokovi. To může fungovat, dokud v takové činnosti Trumpovi nezamezí americká ústava, političtí soupeři, spojenectví ostatních zemí nebo realita multipolárního světa, mezinárodních organizací a práva.

Opravdu počítat musí ale novopečený americký prezident především s jinými velkými celky. S Čínou, jejíž vojenská moc roste v přímé úměře s ekonomickou výkonností. Její zájmy jsou v duchu státního kapitalismu jedné strany především obchodní. S výjimkou jihovýchodní Asie, kterou vnímá za oblast jí patřící. Vždyť Trumpův ústup z ujednání Trans-pacifického partnerství Peking náležitě potěšil. Naopak místní spojence, jakými je například Austrálie, Japonsko nebo Vietnam patřičně vyděsil.

Trump musí počítat také s Ruskem, které je tradiční rival a jedna z jaderných mocností. Má ovšem své vlastní zájmy, za něž může vyměnit nejeden němý souhlas s novou americkou vládou. Minimálně se může dívat jinam do doby, než se splní jeho sen. Získat zpět svou bývalou nárazníkovou zónu a dohnat bohatou Evropskou unii do situace, ve které jí nezbyde nic jiného než s Rusy znovu spolupracovat. Samozřejmě ale za pro Putina výhodných podmínek. Tedy že mu dá cenné penízky za jeho suroviny. Bez jakýchkoliv jiných, třeba liberálně demokratických podmínek. S evropskými finančními zdroji může Moskva dále růst. Rozdělení vlivu na Blízkém a Středním východě s USA je už jen třešinka na dortu.

A sjednocená Evropa je právě další figurkou na šachovnici, se kterou musí Trump počítat. Je to bezpochyby gigant s největším trhem a shromážděným bohatstvím na světě. Její ekonomický výkon předstihl Spojené státy už v roce 2015. A to i přes strádání vlivem ekonomické krize a jejího nedobrého řešení nevhodnou politikou přílišného šetření. V součtu členské státy Unie disponují také silným vojenským potenciálem, včetně jaderných zbraní.

Thomas Kulidakis

Vystudoval politologii a mezinárodní vztahy na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. Absolvoval také studium politologie a řečtiny na univerzitách v Řecku.

V komentářích se zaměřuje nejen na českou domácí politiku, Evropskou unii a oblast Balkánu.

Působí jako komentátor Českého rozhlasu Plus a publikuje v odborném tisku. V minulosti spolupracoval na mezinárodních vědeckých projektech Univerzity Karlovy v Praze a byl odborným konzultantem u některých dokumentů.

Její půl miliardy obyvatel je téměř dvojnásobek obyvatel USA a trojnásobek Ruska. Pokud by se tedy efektivně politicky ještě více sjednotila, nemohl by s ní Trump zacházet z pozice síly tak, jako to už nyní činí s jednotlivými státy světa. Za pouhé dva týdny vlády. Proto se Trump opravdu jednotné Evropské unie bojí, proto ji chce rozdrobit, proto podporuje brexit a kontinentální populisty a nacionalisty.

Reklama

Výběr článků

Načítám