Hlavní obsah
Jiří Pehe Foto: Milan Malíček, Právo

KOMENTÁŘ: Praha (ne)olympijská – Jiří Pehe

Česká republika učinila v podobě odeslání oficiální přihlášky s průvodním dopisem prezidenta Zemana formální krok k účasti na olympijských hrách v Tokiu příští rok. Stojí za připomenutí, že o pořádání této olympiády nebo té předchozí (která byla nakonec v Rio de Janieru) přitom vážně uvažoval před patnácti lety pražský magistrát.

Jiří Pehe Foto: Milan Malíček, Právo
KOMENTÁŘ: Praha (ne)olympijská – Jiří Pehe

Myšlenku uspořádat olympiádu v Praze tlačil hlavně tehdejší primátor za ODS Pavel Bém, ač různé studie odhadovaly náklady v desítkách, jiné (při započítání nezbytných investic do infrastruktury) ve stovkách miliard korun, a bylo tudíž téměř od počátku jasné, že projekt není reálný. Přesto byla v roce 2005 ustavena tzv. olympijská komise, v jejímž čele stanuli předseda Bém a místopředsedové Milan Jirásek (tehdejší předseda Českého olympijského výboru) a Petr Hulinský z ČSSD.

V roce 2007 zastupitelstvo odsouhlasilo podání přihlášky pro pořádání her v roce 2016 a byl zaplacen nevratný poplatek 150 tisíc dolarů, jenže Topolánkova vláda odmítla odsouhlasit finanční garance. MOV pak v roce 2008 Prahu nevybral do užšího výběru. Uvažovalo se ještě o kandidatuře na pořádání her v roce 2020, ale městská rada nakonec rozhodla, že přihlášku znovu nepodá.

Vzhledem k tomu, jak nereálné bylo vzhledem k odhadům potřebných investic i celkovému stavu sportovních areálů i infrastruktury v Praze i v ČR jako celku hry uspořádat, v médiích se opakovaně objevovaly úvahy, zda cílem celé kampaně nebyla spíše…, inu samotná kampaň. Vždyť v jejím rámci bylo na „přípravu“ her vynaloženo oficiálně přes 70 milionů korun (neoficiálně mnohem víc), které byly utraceny především za různé „studie“. Nemálo prostředků spolykala společnost Pražská olympijská, jež organizovala reklamní kampaň.

Proč to vše připomínat? Protože v Česku, zdá se, máme jakousi tradici projektů, které sice nemají od počátku velkou šanci na uskutečnění, ale i tak na různých studiích a kampaních s nimi spojených státní či městské instituce utratí docela pěkné sumy z kapes daňových poplatníků. Často to není nic jiného než skrytá korupce.

Občané i média by tak měli zbystřit pokaždé, když nějaké ministerstvo nebo jiná státní instituce zadávají v případě nereálných megalomanských projektů vypracování „studií“. Jako třeba nyní na kanál Dunaj-Odra-Labe. A policie by se měla více zajímat o to, jaké vztahy mají zpracovatelé těchto „studií“ či PR firmy s politiky či úředníky, kteří je zadali.

Česká tisková kancelář nyní informuje, že účastníky a návštěvníky olympijských her v Tokiu příští rok čeká asi horko a otřesy půdy. V Praze by sice bylo mírnější klima, ale v souvislosti s pořádáním olympiády by nebyla nejspíš nouze o zemětřesení politická. A to řádově větší, než je jen nějaká výměna ministra kultury.

Jiří Pehe

Politický analytik a spisovatel. Zaměřuje se především na dění ve střední a východní Evropě.

Dva roky působil jako ředitel politického odboru Kanceláře prezidenta republiky Václava Havla.

V současnosti je ředitelem New York University v Praze a vede Pražský institut pro demokracii, ekonomii a kulturu Newyorské university (PIDEC).

Více o autorovi

Komentáře autora

Ve světle historie velkých projektů u nás lze předpokládat, že by řada lidí nyní nejspíš čelila kriminálnímu vyšetřování kvůli korupci a padaly by hlavy za nedodržení harmonogramů a předražování. Mohli bychom si v intenzivnější podobě znovu prožít drama, jako bylo to okolo stavby Sazka arény z let 2002 až 2004.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků