Hlavní obsah
Jiří Pehe Foto: Milan Malíček, Právo

KOMENTÁŘ: Pozdě bycha honit, aneb KSČM se bouří proti Babišovi - Jiří Pehe

Širší vedení Komunistické strany Čech a Moravy navrhlo vypovězení podpory pro vládu Andreje Babiše. Po opakovaných slibech Babiše, že vyhoví tomu či onomu vydírání komunistů, jen aby je pak okázale ignoroval (což KSČM vždy nakonec skousla), je ale těžké říct, zda opět nejde jen o divadlo, tentokrát aprílové.

Jiří Pehe Foto: Milan Malíček, Právo
KOMENTÁŘ: Pozdě bycha honit, aneb KSČM se bouří proti Babišovi - Jiří Pehe

O případném vypovězení podpory Babišově vládě definitivně rozhodne až Ústřední výbor KSČM 17. dubna. Bude zřejmě též aktivováno dohodovací řízení, v němž nejprve posoudí neshody mezi oběma subjekty týmy expertů, a pokud problém nevyřeší, budou je řešit předsedové obou stran.

I kdyby ale spolupráce KSČM s Babišem po mnoha výhrůžkách konečně skončila, je to už víceméně jedno. Babiš komunisty až do voleb už k ničemu reálně nepotřebuje. A smrtelné objetí s ním, do něhož současný předseda Vojtěch Filip a jeho spolupracovníci KSČM zatáhli, stranu natolik poškodilo, že se to jen tak nepodaří spravit.

V roce 2018 se takzvaný toleranční patent mezi KSČM a Babišem možná jevil jako pragmatické řešení: KSČM se bude prezentovat jako státotvorná strana, která se možná i trochu přihřeje v tehdy zdánlivě neotřesitelném růstu české ekonomiky a celkové spokojenosti starších postkomunistických voličů.

Občas se ale spekulovalo i o jiném než výše zmíněném „státotvorném“ pragmatismu: Filip a spol. usoudili, že pokud už má strana, chycená do demografické pasti, (voličstvo i členstvo KSČM je v průměru starší než 70 let) namířeno do propadliště politických dějin, dalo by se ze spolupráce s jedním z nejbohatších českých podnikatelů možná ještě něco vytřískat.

Co na tom, že oligarcha, jako je Babiš, by před pár desetiletími byl pro komunisty úhlavním třídním nepřítelem. A co na tom, že právě Babiš odlákal od KSČM nemálo voličů.

Nicméně Filip a spol. zřejmě nepředpokládali, že by strana mohla skončit mimo Sněmovnu už v roce 2021, což by ohrozilo slušnou politickou živnost, kterou ve světle štědrých státních dotací účast v PS u nás je. Různé průzkumy veřejného mínění, které začaly možnost propadu do temných mimoparlamentních vod naznačovat zhruba před rokem, tak ve straně vyvolaly nervozitu.

Bylo tedy třeba alespoň dávat najevo, že KSČM není Babišovou onucí. Strana si začala klást pro pokračování spolupráce různé požadavky. Většinou takové, které jejím tradičním voličům měly připomenout, že i komunisté spolupracující s miliardářem dál pevně stojí na protizápadních pozicích, opřených o nostalgii po vládě silné ruky, což jsou postoje, jaké dnes předvádějí zejména v Moskvě a Pekingu.

Hodně též záleželo na tom, co na další KSČM postup řekne prezident Miloš Zeman, jelikož už od jeho zvolení funguje jako nejvěrnější hradní strana. Zeman podle různých zpráv už nějakou dobu sní o vlastní vládě „expertů“, která by mu do příštích voleb vyplnila všechna jeho přání, z nichž některá se dost kryjí s pohledy KSČM. Když tedy Filip zmínil v souvislosti s možným vypovězením spolupráce s Babišem, že předpokládá, že by opoziční strany vyvolaly v takovém případě hlasování o nedůvěře, lze v pozadí tušit Zemana.

Jenže část opozice nemá nic takového v úmyslu. Sedly by tak na špek Hradu, a možná dokonce ještě přispěly k tomu, že by se KSČM mohla v očích některých bývalých voličů rehabilitovat. Ta si tedy, zdá se, svoje aprílové divadlo bude muset dohrát do - nejspíš hořkého - konce sama.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků