Článek
Uprchlictví, a v tomto konkrétním případě lépe řečeno ekonomická migrace, má svoji příčinu. V Evropě je dobře, státy fungují, jsou bezpečné a jsou dobrým místem k životu. Státy, ze kterých uprchlíci pocházejí, jsou zpravidla jen názvy území na mapě, bez fungující státní struktury, kde je zpravidla nejlepší možnou perspektivou člověka pouhé přežití.
Když si uvědomíme tento základní postulát, bez příkras, jsme schopni najít účinné řešení. Tím není slepá obrana našeho území stavěním lepších zdí nebo drátů. Tím řešením je návrat k imperiální či koloniální politice. Chceme-li, aby k nám lidé neutíkali z ekonomických důvodů, musíme ekonomickou prosperitu přenést mimo území Evropy do států, z nichž uprchlíci pochází.
V blízké době bude nezbytně nutné, aby opětovně západní státy, k nimž je v těchto souvislostech třeba počítat celý evropský prostor až po Rusko včetně, přenesly své umění žít, existovat a spravovat své věci mimo Evropu. Pokusy dobrovolného přesvědčování k ničemu nevedou.
Bude nezbytně nutné provést zahraniční vojensko-politické intervence, a počínat si v některých jiných státech (zejména jen těch na mapě) fakticky částečně koloniálním způsobem, tedy dosadit evropskou armádu, policii a správu státu. Vzorem budiž nám zejména historická správa koloniální Velké Británie v Indii, která dokázala udržet souběžné fungování místních vládnoucích struktur a nastolit funkční byrokracii evropského střihu.
Všechny bláhové sny o právu na sebeurčení, právu na svobodnou existenci, právu na spravování si věcí vlastních svými silami, právo na nevměšování naprosto blednou v situaci, kdy respekt k těmto hodnotám má za následek tisíce mrtvol na dně Středozemního moře. Buď zařídíme, že se budou mít v zemích svého původu dobře, nebo budou dál umírat a jednoho dne se nebudeme mít dobře ani my, protože neuživíme sebe, ani ty, kteří před bídou prchají.
Nastal čas, kdy je zcela vážné se zamyslet nad návratem koloniální politiky, samozřejmě v jiném hávu, než byla ta z minulých století. Mělo by se jednat, pokud bychom přistoupili na to, že má jít o akci kolektivní obrany, o kolektivní imperiální politiku a invazi Evropské unie jako společenství ohrožených států. A nebuďme naivní, o invazi se všemi konsekvencemi, tedy využitím vojenské sílu nevyjímaje.
Václav Vlk
Advokát, předseda Výboru pro vnější vztahy ČAK a člen prezídia Unie obhájců ČR. Široce publikuje o otázkách práva a souvisejících problémech v odborném i denním tisku.
Buď budeme jako římské impérium růst, anebo stejně v souladu s poučením dějin jako římské impérium zanikneme. Zanikneme se všemi našimi mobily, sociálními dávkami, placenou dovolenou, lékařskou péčí a bezpečím na ulici. Ještě máme možnost si vybrat a něco udělat.