Hlavní obsah
Alexander Tomský Foto: Jan Handrejch, Právo

KOMENTÁŘ: Kdo porazil sovětské impérium? – Alexander Tomský

Občas se setkáváme s blahosklonným, nebo dokonce i negativním názorem na československou opozici vůči komunistickému režimu. O rozpad Sovětského svazu se přece zasloužil prezident Ronald Reagan (Sověty uzbrojil) a také Michail Gorbačov (se svým marným pokusem o reformu – glasnosť).

Alexander Tomský Foto: Jan Handrejch, Právo
KOMENTÁŘ: Kdo porazil sovětské impérium? – Alexander Tomský

Co zmohlo pár tisíc českých nebo ruských disidentů (těch bylo ještě méně), ti neměli na vývoj žádný vliv, ba ani masivní lidová polská opozice Solidarita by nevylezla koncem roku 1988 z podzemí nebýt postupujícího rozpadu impéria a vědomí polské vlády, že je konec. Jako každé zjednodušení je to pravda jen částečná.

Od léta 1977 jsem pracoval v sovětologickém ústavu Keston College u Londýna a měl za úkol sledovat středoevropskou opozici i její aktivity a hledat pro ni na Západě podporu.

Pád komunismu způsobilo několik zásadních faktorů a mezi nimi nebyl zanedbatelný disent, to znamená pacifistická opozice relativně malých skupin občanů, které se statečně navzdory pronásledování, šikaně svých dětí a občasného věznění domáhaly, aby vlády dodržovaly úmluvu o lidských právech z Helsinské konference o bezpečnosti a spolupráci (1975) a vydávaly k tomu různé petice a provolání. Jistě, historických příčin, jež vedly k pokojnému rozpuštění impéria, bylo nejméně deset, odečteme-li však jednu jedinou, probíhalo by všechno jinak a mnohem krvavěji.

1. Přirozená generační výměna vedla k odumírání politického náboženství marxleninismu a tím i neudržitelné estetiky a diktátu tzv. socialistického realismu v umění a nadšené propagandy.
2. Stalin prohlášen za gangstera. Zhroucení víry mnoha skalních komunistů o ideovém náboru dorostu ani nemluvě. Chruščov propouští politické vězně.
3. Disidenti, zejména literáti v Sovětském svazu v době uvolnění 1956–64 zahajují pomalou kulturní emancipaci společnosti, publikují v samizdatu i tamizdatu (na Západě). Opožděná vzpoura umělců v Československu (1964–68) končí pražským jarem.
4. Studená válka 1945–89 (patová situace vzájemné hrozby nukleárním zničením) a vliv západní propagace svobody, demokracie a lidských práv – rozhlasové stanice Svobodná Evropa, Hlas Ameriky, BBC, Deutsche Welle. Na rozdíl od Ruska střední Evropu nelze dobře izolovat.
5. Patová situace mezi Západem a Východem vede k politice deténte (uvolnění) a koexistence. Uznání sovětského impéria a hranice na Odře a Nise. Helsinská konference o bezpečnosti a spolupráci s dodatkem lidských práv 1975.
6. Lidové bouře a dělnické stávky Poznaň, červen 1956, povstání v Maďarsku, říjen 1956, pražské jaro 1968, stávky v loděnicích Gdyně a Gdaňsk – 1970 a Varšava (Ursus) – 1976.
7. V Polsku vzniká po helsinské úmluvě disidentská skupina obránců dělníků (KOR), v Rusku Sacharovův Helsinský výbor a Kronika současných zpráv, u nás Charta 77 a VONS.
8. První nezávislé odborové hnutí Solidarita, Gdaňsk 1980, zhroucení vlády a vyhlášení výjimečného stavu. Desetitisíce uvězněny, tisíce emigrují. 
9. Hospodářský zázrak Západu a úpadek centrálně řízené ekonomiky SSSR, polovina sovětské ropy v 80. letech jde za třetinu světové ceny na podporu satelitů včetně Kuby, 30 procent HDP na zbrojení.
10. Ideologická ofenziva 80. let, vliv Alexandra Solženicyna, Jana Pavla II., politika Ronalda Reagana, Margaret Thatcherové a ústup Michaila Gorbačova.

Snad se i politický exil trochu o propagaci mírumilovné občanské opozice vůči komunistickému útlaku zasloužil. Kdyby byl všude klid, impérium by se nerozpadlo.

Alexander Tomský

Alexander Tomský je politolog, překladatel a pedagog. Dlouhá léta žil ve Velké Británii.

Po studiích pracoval jako politolog v ústavu Keston College, kde se specializoval na výzkum církve a státu, státního ateismu a náboženské opozice ve střední Evropě.

Po listopadové revoluci se vrátil zpět do Česka a věnoval se překladatelství a publicistice. Vedl nakladatelství Academia a nakladatelství Národního divadla, přednášel na New York University v Praze.

Byl členem strany Realisté, za kterou kandidoval jako jednička v Pardubickém kraji.

Jakou roli kdo a co sehrálo, nevíme, vyberte si! Rozhodně to nebylo tak jednoduché, jak se říká na Západě, že supermarket vyhrál nad gulagem. V dějinách působí materiální síly vždycky v součinnosti s mocí duševní.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků