Hlavní obsah

KOMENTÁŘ: Jak je to s touhou po demokracii v USA? – Matěj Široký

Novinky, Matěj Široký

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Nyní, když utichají bojové výkřiky od Kapitolu a konspiracionisté prožívají zklamání z touženého vojenského puče, je čas se pokusit odpovědět na otázku, co tyto události vypovídají o stavu americké společnosti?

Foto: Právo

Matěj Široký

Článek

Kdo veřejně neodsoudil útok, byl považován za podezřelého. Opravdová mediální tsunami nenávisti. Olej do ohně přilévali demokrati a jim naklonění komentátoři mluvící o státním převratu, populistické vzpouře, či pokusu o puč. Upřesněme na začátek jednu věc. O puč nešlo v žádném případě.

Jakákoli definice puče mluví o spiknutí nějaké částí ozbrojených složek státu. Ty jednoznačně v případě Kapitolu nebyly na straně těch, co pronikli do Kapitolu. Státní převrat doprovází krvavé zúčtování s druhou stranou. I přesto, že američtí politici byli právem vyděšení, nedošlo k jakékoliv újmě na jejich zdraví.

Avšak bohužel došlo ke ztrátám pěti lidských životů, čtyř na straně demonstrantů a jednoho policisty. Tato ztráta lidských životů jen podtrhla nesmyslnost, tragičnost a zoufalství celého vniknutí do Kapitolu. Mediální humbuk zastínil to podstatné a přitom byl vystavěn na několika diskutabilních tezích.

První byla udělat Donalda Trumpa přímo zodpovědného za útok. Ano, Trump sice mohl ve svém projevu lépe volit slova, ale o přímou výzvu k státnímu převratu nešlo. Dění v Kapitolu by vypadalo úplně jinak, kdyby od své tribuny Donald Trump zavelel k útoku na Kapitol a stovky tisíc lidi by se daly do pohybu. Poslední Trumpův tweet, než mu byl odstaven jeho účet, nabádal všechny účastníky

ke klidu a míru. Další výzvy mu pak nebyly umožněny.

Druhá teze byla, že do Kapitolu vtrhlo tvrdé jádro Trumpových příznivců, adepti konspiračních teorii a příznivci konfederace. Některé deníky tvrdily, že se tam objevil i Ku-klux-klan. Dnes se ukázalo, že QAnon byla jedna velká dezinformace, která ve skutečnosti poškodila především Trumpovy voliče. To i přesto, že QAnon sliboval právě vojenský puč, který měl Trumpa u moci zachránit. Opak byl pravda. Mediálně Trumpa pohřbil.

Obraz Trumpova voliče jako adepta konspiračních teorií bude dlouho přetrvávat a bude živen v médiích. Ve skutečnosti nejúspěšnější vysílání konspirátorů dosahuje desítky tisíc zhlédnutí. Trumpa volilo 74 milionu Američanů.

V neposlední řadě chiméru QAnon živili sami demokraté, například tím, že považovali hrozbu převratu za reálnou a v den uvedení Joe Bidena do prezidentské funkce ceremonii hlídalo přes 20 000 vojáků, což jsou neskutečně velké počty. O co tedy šlo v Kapitolu?

I přesto, že jistou část tvořili lidé s násilnými sklony, exhibicionisté anebo právě adepti konspiračních teorií, největší jádro demonstrantů tvořili lidé zklamaní ze současné situace. Není ani jisté, že šlo o Trumpovy skalní voliče. Kdo se vyzná v amerických symbolech, všiml si určitě převahy tzv. Gadsdenových vlajek.

Jednalo se většinou o lidi, kteří věří v bezbřehý americký individualismus a svobodu. Volba Joe Bidena pro ně představuje především socialismus, rovnost a

omezení individuálního úspěchu. A hlavně lidi, co dnes nevěří v současnou demokracii. Jsou zklamaní z toho, že jejich vidění světa je systematicky utiskováno a většinovým systémem jsou zesměšňováni.

Ti, co pronikli do Kapitolu, ve skutečnosti žádný převrat neplánují. Není to popření demokratických principů, ale spíš symptom, že dnešní demokracie nefunguje. Tito lidé nám totiž velmi pěkně ilustrují současný vnitřní rozpor systému. Reklamy, marketing a konzumní společnost nás neustále přesvědčují o naší individualitě, výjimečnosti, důležitosti našich voleb a rozhodnutí.

Jakmile ale vyjdeme z obchodů anebo opustíme e-shopy, čeká nás tvrdá politická realita. Ta spočívá v tom, že lidé mají možnost jednou za 4 roky vhodit lístek do urny a následně nikoho nezajímají. Tito lidé demokraticky nemohou ovlivnit chod a osud společnosti, ve které žijí. A to je opravdu frustrující.

Matěj Široký

Narodil se roku 1983 ve Znojmě do lékařské rodiny. Vystudoval průmyslovou školu v Jihlavě a VUT Brno, obor telekomunikace. V roce 2006 odešel do Francie, kde studoval filosofii na pařížské Sorbonně, v Institut de philosophie comparée a v Institut catholique de Paris. Věnuje se přednášení filosofie klasického realismu v privátní sféře ve Francii a v Česku. Spoluzaložil občanské sdružení Přátelé filosofie, které se snaží o popularizaci klasické filosofie a kritického myšlení. Od roku 2012 přispívá do českých médií recenzemi knih a komentáři, týkajícími se francouzské politické a kulturní scény.

Nic na tom nezmění, že Joe Biden ve svém prvním proslovu zmínil 11krát slovo demokracie. Současná americká demokracie funguje jinak.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám