Článek
Koronavirus nás bude stát mnoho peněz. Nejenom současná podpora podniků, ale hlavně budoucí výpadek příjmů z daní. Jen těžko si je možné představit sektor, který nebude zasažen. Nabádat hostinské, aby šli pracovat do montovny, je krátkozraké, protože tyto montovny fungují také díky tomu, že i hostinští si koupí auto. I když se může zdát, že prozatím nejlépe z krize vycházejí státní zaměstnanci, časem dojde i na ně. Stát bude muset za nějakou dobu sáhnout i na jejich platy. Pokud se škrty dotknou státních zaměstnanců, důchodci taktéž nezůstanou ušetřeni. Možná maluji čerta na zeď, ale zprávy ze světa na optimismu nedodávají.
Argentinští představitelé se jako první rozhodli kousnout do trpkého jablíčka a zavést novou COVID daň. Má se týkat jen argentinských milionářů, jejichž bohatství přesahuje 200 milionů pesos. Daň by měla argentinskému státu přinést 3,1 miliardy eur. Novou daň by mělo zaplatit asi 12 000 argentinských milionářů. Jednorázově by měli odevzdat do pokladny dvě až 3,5 procenta z majetku v Argentině, statky v zahraniční by pak měly být zdaněny částkou až pět procent. Tři miliardy eur je dost velká částka, ale asi státní pokladně stačit nebude. Argentinští zákonodárci tuto daň budou muset rozšířit i na další vrstvy populace. Nakonec budeme platit všichni.
Nejenom v Argentině se řeší, jak se vypořádat se státním dluhem. Ve Francii se ještě ke konkrétním krokům nesahá, ale množí se váhavá a nekonkrétní prohlášení, která naznačují, že dobře už bylo. V rozhlasovém pořadu na kanálu RMC francouzský ministr financí nedávno prohlásil, že problém Francouzů je, že nepracují dostatečně. Tento výrok upřesnil, že jakmile skončí krize, je potřeba provést velmi bolestivou důchodovou reformu. Ta mimochodem zvýší věk odchodu do důchodu. Zároveň nechce upravovat 35hodinový pracovní týden, který však považuje za chybu. Je velmi pravděpodobné, že Francie využije krizi okolo koronaviru k provedení radikálního řezu do sociálních výdajů.
Tuto hypotézu nepřímo potvrdil i prezident Macron. V nedávném dvouhodinovém rozhovoru pro internetový magazín Brut pronesl velmi záhadná slova. Macron dlouho vysvětlovat svoji politiku a zejména svůj program pro mladé lidi, kteří jsou zasaženi současnou situací. Publikum tohoto média jsou právě především mladí lidé. Na závěr novinář neodolal pokušení a zeptal se francouzského prezidenta na jeho osobní budoucnost v příštích volbách. Macron překvapil, když odpověděl: „Možná nebudu moct být kandidát.“ Své tvrzení dovysvětlil následovně: „Protože okolnosti to budou vyžadovat. Možná budu muset udělat velmi tvrdá opatření v posledním roce svého mandátu. Tato opatření mi znemožní znovu kandidovat.“
Matěj Široký
Narodil se roku 1983 ve Znojmě do lékařské rodiny. Vystudoval průmyslovou školu v Jihlavě a VUT Brno, obor telekomunikace. V roce 2006 odešel do Francie, kde studoval filosofii na pařížské Sorbonně, v Institut de philosophie comparée a v Institut catholique de Paris. Věnuje se přednášení filosofie klasického realismu v privátní sféře ve Francii a v Česku. Spoluzaložil občanské sdružení Přátelé filosofie, které se snaží o popularizaci klasické filosofie a kritického myšlení. Od roku 2012 přispívá do českých médií recenzemi knih a komentáři, týkajícími se francouzské politické a kulturní scény.
Tyto věty zavdaly ve francouzském politickém prostoru k velkým spekulacím. Připomeňme si, že popularita prezidenta Macrona je velmi nízká. Příští volby francouzského prezidenta jsou blízko: duben 2022. Macronovi tak zbývá něco málo přes rok ve funkci. Jelikož prezidentská kampaň trvá něco přes rok a prozatím se neprofiluje žádný nový silný kandidát, předpokládá se, že druhé kolo by bylo mezi Macronem a Le Penovou. Le Penová má však malé šance a Macron by znovu sjednotil všechny hlasy proti ní. V tomto kontextu Macronova slova zní skoro jako hrozba a předzvěst velmi těžkých časů. Splácení dluhů po koronaviru přinese změnu politických karet nejenom u nás, ale i v Evropě.