Článek
To je opravdu nevídané a je to hrozivým příznakem pro americkou demokracii. Manažeři sociálních sítí už léta pod záminkou nenávistného projevu a falešných zpráv, které samozřejmě existují, vyřazují zároveň politicky konzervativní, nebo dokonce většinové názory, kupříkladu že se muži a ženy od narození zásadně odlišují, a někdy i ruší účty svým uživatelům.
Není žádným tajemstvím, že velké technologické společnosti Facebook, Amazon, Twitter, Google a Apple (FATGA) získaly na internetu oligopol a už léta velmi rafinovaně a nepřímo cenzurují své zákazníky, zejména vyhledávač Googlu vám na prvních místech nabídne něco, o co jste nežádali.
Těžko říct, proč se velký byznys původně zastánce svobodného trhu spojil s extrémní levicí, možná to způsobil příliv levicových absolventů vysokých škol. „Kdo někdy pracoval v Silicon Valley”, píše Douglas Murray, „dobře ví, že se tam politická atmosféra nachází ještě několik stupňů nalevo od amerických univerzit. Aktivismus sociální spravedlnosti je společný všem zaměstnancům obřích technologických firem a uchazeči o práci se přísně testují, aby se vyloučilo přijetí někoho s nesprávným světonázorem… Zaměstnávají tisíce lidí s šestimístnými platy v dolarech, kteří mají v popisu práce dohlížet na obsah internetových textů. V západní společnosti tak opět vznikla profese známá dosud jen studentům historie. Nedávno se v Americe konala konference pod heslem „Jak umírňovat obsah” a ukázalo se, že Google zaměstnává deset a Facebook třicet tisíc specialistů na nepochybně náročnou jazykovou analýzu.”
Twitter Donalda Trumpa sledovalo 80 milionů lidí a 74 milionů jej volilo, oligarchové oligopolu se proto rozhodli, že se něco takového už nesmí opakovat, a využili příležitosti, aby ho (jednou provždy) od publika odřízli.
Problém nenávistných projevů na sociálních sítích je nepochybně závažný a vyřeší ho jen velmi důkladně nastavená pravidla cenzury, která by rozlišila neslušné, leč naprosto legitimní projevy od psychopatologických výkřiků, obviňování a hanobení z nesmyslných důvodů. Pod ideologií politkorektnosti se vyhlašují naprosté nesmysly o genderu, rase a dějinách západní civilizace.
První, co bych zakázal, je používat výraz fašismus mimo jeho historický kontext. Regulace internetu je opravdu nebezpečná a zapeklitá záležitost, na americkém rozkolu je to dobře vidět. Demokratické straně omezování opozice vyhovuje, jako by netušili, že se jednou může obrátit i proti nim, a Republikánská strana je ve vleku extrémních libertariánů, pro něž je svoboda hodnotou absolutní.
Alexander Tomský
Alexander Tomský je politolog, překladatel a pedagog. Dlouhá léta žil ve Velké Británii.
Po studiích pracoval jako politolog v ústavu Keston College, kde se specializoval na výzkum církve a státu, státního ateismu a náboženské opozice ve střední Evropě.
Po listopadové revoluci se vrátil zpět do Česka a věnoval se překladatelství a publicistice. Vedl nakladatelství Academia a nakladatelství Národního divadla, přednášel na New York University v Praze.
Byl členem strany Realisté, za kterou kandidoval jako jednička v Pardubickém kraji.
Ostatně Americe vůbec chybí konzervativní tradice, cožpak v jejím základu nestojí individualistické „nezcizitelné právo na život a svobodu usilovat o své štěstí”? (Deklarace nezávislosti). Zní to dobře, ale neumožňuje to založit cenzuru na základě všeobecně sdílených kolektivních hodnot slušného chování. Svobodná společnost může být omezena pouze minimální morálkou a zdravým rozumem. V Americe se ale zhroutil normativ protestantských církví a nahradila jej progresivistická, částečně marxistická ideologie, s níž téměř polovina národa nesouhlasí. Tato tragédie se pomalu přenáší i k nám.