Očima Saši Mitrofanova: Od Masaryka k Roznerovi

Dnes je výročí narození T. G. Masaryka. Mimo jiné veřejně a okázale nepodal ruku předsedovi Senátu Karlu Práškovi, protože dotyčný byl zapleten v úplatkářské aféře. Prášek pak záhy v politice skončil. Ale to bylo v roce 1924. Za první republiky. Vládly, jak se o čtvrt století později Československo dozvědělo, prohnilé buržoazní pořádky a neméně hnusná buržoazní morálka.

Koncem čtyřicátých let už to bylo jiné. Úplatky se dávaly širokým lidovým masám v podobě slibů zářných socialistických zítřků. Ve jménu nové budoucnosti, kde nebude parazitů, vykořisťovatelů a buržoazně svobodných občanů, se také legalizovalo skryté a otevřené udavačství. Co je dobré pro stranu, bylo dobré. Vstali noví udavači, kteří již na to byli připraveni nedávným befelem, že co je dobré pro Říši, je dobré.

Jemné odstíny, jako je nepodání ruky lumpovi, odvál historický čas, který naopak přivál zavraždění, spálení a vysypání popela vlastních soudruhů na silnici na povel z moskevské centrály všech straníků. Nová morálka jen kvetla. Po lehkém zaváhání v roce 1968 se vrátila s další energií. Kdo nekradl, okrádal rodinu a nemusel být v kolektivu oblíbený. Takoví divní patroni se pak po další změně režimu ze spisů StB dozvídali, že je udávali kamarádi a někdy i rodinní příslušníci.

Po listopadu 1989 sem tam probublalo chování jako za Masaryka. Nedávno jsem připomínal odchod Jana Kalvody z funkce vicepremiéra, protože neoprávněně používal titul JUDr. Pak tady byla facka, kterou veřejně uštědřil Miroslav Macek tehdejšímu ministru zdravotnictví Davidu Rathovi zde.

Ten Macek byl taky divný. Místo aby Ratha nějak šikovně a nenápadně udal, tak za ním jde a jednu mu vrazí… Co má být, že ministr veřejně pomluvil jeho manželku a jeho samotného? Na to se neumírá, no ne? Naopak byla v obraze lékařská komora, která se Rathovi omluvila.

Léta 1948 až 1989 ale pevně zakotvila v lidech, kteří se v tehdejším ovzduší cítili přirozeně. Měli pocit posilovaný komunisty, že tato země je jejich. Miloš Zeman v roce 2017 věděl, proč toto heslo zopakovat na billboardech. Nikdy z mentality jeho voličů nevymizelo. K tomu patřil další myšlenkový pilíř: jestli máme podělané životy, tak za to může někdo jiný.

Dnes to jsou ti moc chytří a spolu s nimi Soros a migranti. Ale nesmí se zapomínat na stálý terč, Romy, kterým stejně říkají Cikáni. Tradice se musí ctít zde. Prezident Zeman přátelsky promluvil na konferenci SPD, čímž hnutí legitimizoval. Svého prozatímního vrcholu dosáhl vývoj od Masaryka k Roznerovi včera zde.