Jenže od vyhlášení výsledků referenda neuplynul ještě ani den, a Andrej Babiš se dal v  deníku Právo i na sociálních sítích slyšet, že nenavrhne prezidentovi na post ministra zahraničí kandidáta ČSSD Miroslava Pocheho, protože s ním má problémy nejen on, ale i prezident a komunisté. Věděl přitom dobře, že referendum ČSSD bylo spojeno se jmény příštích ministrů ČSSD. A že by možná nedopadlo, jak dopadlo, bez silné podpory pražské organizace ČSSD, kterou reprezentuje právě Poche.

SPOR O POCHEHO
Vláda v ohrožení. ČSSD trvá na Pochem, pro Zemana je „absolutně nepřijatelný”
Pocheho do vlády nenavrhnu, překvapil Babiš. „Podraz” vysvětlil na Facebooku
Komunisté vládu podpoří za další podmínky: Poche nesmí do čela diplomacie
Až se Zeman s Pochem sejde, problémy zmizí, věří Hamáček
Nedůstojná šaráda ČSSD. Prezident nikdy nejmenuje Pocheho, zní z Hradu
Babiše v Lánech vítaly červené trenky, po schůzce se Zemanem dal novinářům vale
Problém s Pochem není novinka, na jednáních se řešil opakovaně, tvrdí Babiš

Z řad ČSSD okamžitě zazněla slova jako „podraz“, a mnozí z nás by mohli snad ČSSD litovat s tím, že spadla do léčky, kterou nemohla očekávat. Až na to, že přesně před takovým jednáním ze strany Babiše nového předsedu Jana Hamáčka a prvního místopředsedu Jiřího Zimolu varoval senátorský klub ČSSD, jakož i de facto všichni politici, kteří měli co do činění s Babišem v minulé vládě.

Pocit zrady ze strany Babiše musí být o to silnější, že ČSSD obětovala úsilí dát zemi vládu s důvěrou opravdu hodně. Jako jediná z tzv. demokratických stran byla ochotná riskovat, že půjde-li do vlády s trestně stíhaným premiérem, nemusí se jí to u voličů vyplatit. A musela překousnout i to, že se menšinová koalice ANO a ČSSD bude muset opřít o KSČM.

Je docela možné, že (Babiš) od počátku žádnou koaliční vládu s ČSSD nechtěl a hledal jen záminku, jak vládnout dál sám.

Nakonec její oběť, zdá se, neocenil nikdo. Prezident Zeman, který koalici ČSSD s ANO údajně preferoval, začal házet písek do soukolí už během referenda, kdy prohlásil, že Pocheho v žádném případě ministrem zahraničí nejmenuje. A připojili se i komunisté, kteří Pocheho nejprve kritizovali, aby hned po skončení referenda oznámili, že bude-li ministrem, vládu nepodpoří.

Babiš místo toho, aby se snažil KSČM mírnit, a prezidentovi vzkázal, že ministry, které navrhne už jako oficiálně jmenovaný premiér, musí prezident podle ústavy jmenovat (jinak vše poputuje k Ústavnímu soudu) nakonec podrazil právě ČSSD. Je přitom docela možné, že od počátku žádnou koaliční vládu s ČSSD nechtěl a hledal jen záminku, jak vládnout dál sám.

Spoléhat na KSČM a okamurovce nejspíš sice nechce, ale jelikož příští pokus na sestavení vlády má předseda Sněmovny, jímž je shodou okolností Radek VondráčekANO, ví, že to „nejhorší“, co se mu může stát, je, že po případných dalších mnoha měsících v čele jednobarevné vlády jsou na obzoru předčasné volby, které možná celou dobu chce.

Pokud se totiž tlaku prezidenta, KSČM a Babiše sociální demokraté podvolí, budou se jevit jako jakási rohožka na boty v konstelaci mocných

ČSSD je v opravdu těžké situaci. Poche možná nebyl nejlepší volbou, ale teď už je riskantní se ho vzdát. Pokud se totiž tlaku prezidenta, KSČM a Babiše sociální demokraté podvolí, budou se jevit jako jakási rohožka na boty v konstelaci mocných a vlivných. Pokud se nepodvolí, je možné, že vláda za jejich účasti nevznikne, protože Babiš, zdá se, má buď svoje vlastní plány, anebo se z nějakého důvodu bojí jít se Zemanem do otevřeného střetu.

Skončí-li ČSSD nakonec v opozici, je téměř jisté, že celé extempore s referendem a následnou kolizí s mocenským blokem Hrad, Babiš a KSČM, ji rozštěpí. Nedá se vyloučit, že přesně o to šlo zejména Zemanovi. Jeho pomstychtivá ofenziva proti straně, která ho dle jeho mínění kdysi zradila, se zřejmě nezastaví ani tváří v  tvář oddanosti některých lidí k němu v novém vedení ČSSD.