Hlavní obsah

KOMENTÁŘ: ČSSD už téměř na úplném dně - Jiří Pehe

Novinky, Jiří Pehe

Marná byla varování předních politiků sociální demokracie, kteří už měli různé zkušenosti s Andrejem Babišem, že by s ním ČSSD neměla jít do vlády. Nové vedení strany mínilo jinak, a dokonce se krátce zdálo, že po vnitrostranickém referendu, v němž většina členů ČSSD spolupráci schválila, ČSSD vyjde z vnitřních sporů posílená.

Foto: Milan Malíček, Právo

Jiří Pehe

Článek

Jenže od vyhlášení výsledků referenda neuplynul ještě ani den, a Andrej Babiš se dal v  deníku Právo i na sociálních sítích slyšet, že nenavrhne prezidentovi na post ministra zahraničí kandidáta ČSSD Miroslava Pocheho, protože s ním má problémy nejen on, ale i prezident a komunisté. Věděl přitom dobře, že referendum ČSSD bylo spojeno se jmény příštích ministrů ČSSD. A že by možná nedopadlo, jak dopadlo, bez silné podpory pražské organizace ČSSD, kterou reprezentuje právě Poche.

Z řad ČSSD okamžitě zazněla slova jako „podraz“, a mnozí z nás by mohli snad ČSSD litovat s tím, že spadla do léčky, kterou nemohla očekávat. Až na to, že přesně před takovým jednáním ze strany Babiše nového předsedu Jana Hamáčka a prvního místopředsedu Jiřího Zimolu varoval senátorský klub ČSSD, jakož i de facto všichni politici, kteří měli co do činění s Babišem v minulé vládě.

Pocit zrady ze strany Babiše musí být o to silnější, že ČSSD obětovala úsilí dát zemi vládu s důvěrou opravdu hodně. Jako jediná z tzv. demokratických stran byla ochotná riskovat, že půjde-li do vlády s trestně stíhaným premiérem, nemusí se jí to u voličů vyplatit. A musela překousnout i to, že se menšinová koalice ANO a ČSSD bude muset opřít o KSČM.

Je docela možné, že (Babiš) od počátku žádnou koaliční vládu s ČSSD nechtěl a hledal jen záminku, jak vládnout dál sám.

Nakonec její oběť, zdá se, neocenil nikdo. Prezident Zeman, který koalici ČSSD s ANO údajně preferoval, začal házet písek do soukolí už během referenda, kdy prohlásil, že Pocheho v žádném případě ministrem zahraničí nejmenuje. A připojili se i komunisté, kteří Pocheho nejprve kritizovali, aby hned po skončení referenda oznámili, že bude-li ministrem, vládu nepodpoří.

Babiš místo toho, aby se snažil KSČM mírnit, a prezidentovi vzkázal, že ministry, které navrhne už jako oficiálně jmenovaný premiér, musí prezident podle ústavy jmenovat (jinak vše poputuje k Ústavnímu soudu) nakonec podrazil právě ČSSD. Je přitom docela možné, že od počátku žádnou koaliční vládu s ČSSD nechtěl a hledal jen záminku, jak vládnout dál sám.

Spoléhat na KSČM a okamurovce nejspíš sice nechce, ale jelikož příští pokus na sestavení vlády má předseda Sněmovny, jímž je shodou okolností Radek Vondráček z ANO, ví, že to „nejhorší“, co se mu může stát, je, že po případných dalších mnoha měsících v čele jednobarevné vlády jsou na obzoru předčasné volby, které možná celou dobu chce.

Pokud se totiž tlaku prezidenta, KSČM a Babiše sociální demokraté podvolí, budou se jevit jako jakási rohožka na boty v konstelaci mocných

ČSSD je v opravdu těžké situaci. Poche možná nebyl nejlepší volbou, ale teď už je riskantní se ho vzdát. Pokud se totiž tlaku prezidenta, KSČM a Babiše sociální demokraté podvolí, budou se jevit jako jakási rohožka na boty v konstelaci mocných a vlivných. Pokud se nepodvolí, je možné, že vláda za jejich účasti nevznikne, protože Babiš, zdá se, má buď svoje vlastní plány, anebo se z nějakého důvodu bojí jít se Zemanem do otevřeného střetu.

Skončí-li ČSSD nakonec v opozici, je téměř jisté, že celé extempore s referendem a následnou kolizí s mocenským blokem Hrad, Babiš a KSČM, ji rozštěpí. Nedá se vyloučit, že přesně o to šlo zejména Zemanovi. Jeho pomstychtivá ofenziva proti straně, která ho dle jeho mínění kdysi zradila, se zřejmě nezastaví ani tváří v  tvář oddanosti některých lidí k němu v novém vedení ČSSD.

Výběr článků

Načítám