Tuhle hezkou básničku napsala na internetu jedna mladá studentka (slečna Kašparová) a s dovolením jsem ji použil, neboť tyhle pondělní komentáře si trochu zakládají na vysoké čtenosti, a proto nemohu věnovat komentář panu Štěchovi, novému ministrovi školství. Na Nově ve 20:00 taky nedávají půlhodinovou reportáž o šachovém turnaji seniorů. Nikoho by to nezajímalo.

Změny na ministerstvu jinak výborně vystihl jeden pan učitel z Moravy, který po 41 letech na jedné škole odchází do penze a konstatoval: „Zažil jsem 3 školníky, 6 ředitelů a 25 ministrů školství.“

Ministři se skutečně střídají jak na orloji. Teď přece jen - novinka. Být ministrem školství víceméně jen na prázdniny – to už je fakt unikum a docela slušný job. Asi jako byste měli lukrativní plat a od listopadu do února správcovali venkovní koupaliště.

Ty desítky našich ministrů se ale především dělí na ministry „s politickou podporou“ a ministry „odborné“. Odborní ministři jsou buď skuteční odborníci a vzdělaní lidé (u nás v historii třeba Petr Piťha, Petr Vopěnka) nebo různé parodie na „odbornost“ a osobní úroveň (nebudu jmenovat).

Buď jak buď – je to úplně jedno. Odborní ministři nedoručí veřejnosti nic. Neprosadí se ani proti samotnému úřadu, ani vůči krajům, lobbistickým skupinám, organizacím, zbytku vlády. Neudělají nic. Mohou se tak maximálně 1. září vyfotit s roztomilou holčičkou a kytkou do novin, pak jet zadarmo na olympiádu a pak pomalu končí. Protože potřebují jeho místo pro někoho jiného nebo se znelíbil odborům či sdružení rektorů a podobně.

Politicky mocné ministry jsme měli jenom dva. Obě to byly ženy. Petra Buzková bývala č. 2 ve vládnoucí straně a taky začátek rozvratu českého školství (rámcové vzdělávací plány; útoky na matematiku; nový školský zákon; zákon o pedagogických pracovnících) spadá do její vlády.

Druhá politicky mocná ministryně, ač v tomto klamala tělem, byla Kateřina Valachová – zástupce extrémní nové levice v ČSSD (Dienstbier, Šabatová, Marksová a spol). Proto za její vlády rozličné šílenosti, které 20 let kolotaly ministerstvem (např. Kariérní řád) najednou začaly nalétávat do legislativního procesu a do škol. Zostřená inkluze, pamlsková vyhláška, rozkopání financování regionálního školství, dvouleté děti do školek, povinné ideologie a ideologičtí koordinátoři, jednotné přijímačky…

Ano, ministr školství, aby něco měnil (ať už k horšímu nebo lepšímu), musí mít politickou podporu.

No tak uvidíme.

Zatím si užívejte dlouhatánské prázdniny. A nezapomeňte, že dvouměsíční letní volno v našich zemích zavedl již v osmnáctém století osvícený panovník Josef II. (syn Marie Terezie) s odůvodněním, že žáci musí pomáhat při žních. Tak jsem na vás, děti, na těch polích zvědav letos, jak vám to půjde:)

Hezké léto všem.