Ono je normální, že lidé mají různé názory na stát a veřejné věci. Už Platón a Aristoteles viděli společnost jinak. Ale školy mají vzdělávat. Mají případně učit, co psal Platón či co psal Aristoteles. Aby si to nějací premianti přečetli v originále v řečtině, to bych chtěl asi moc (i když před 130 lety by to gymnazisté zvládali), ale nemůže se učit, že Aristoteles byl kretén, který nechápal zájmy celku, kdežto Platón byl pokrokový.

Za mého mládí ideologie ve školách byla, pravda dosti už vyčpělá a převařená (konec osmdesátých let), pak byl chvíli klid a nyní to máme ve školách zase. Ne? Bohužel ano.

Má to i správnou bolševickou zkratku – GRT. Globálně rozvojová témata: Multikulturní výchova, Udržitelný rozvoj a environmentálně-ekologické cosi a Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech.

Školy dle pokynů vytvářejí pozice koordinátorů. Koordinátorů pro evropské a globální myšlení a tak, kteří budou dohlížet, zda jsou tato témata začleněna do výuky v různých předmětech a správně uvědoměle a energicky vyučována. Co nezvládnou málo zanícení pedagogové doplňují aktivní neziskovky.

Máme již i první oběti. Jeden tatínek v Brně (pan Charous) nechtěl, aby jeho dcera byla podrobena „neziskovému multikulti vzdělávání“ nebo chtěl, aby na další akci zazněly i opačné názory.

Paní učitelka - a lidovecká radní -  mu vyhrožovala sociálkou, dcerka dostala třídní důtku. Donkichotský boj, kde tahá za kratší konec. Škola jen naplňuje to, co dle předpisů dělat má. Neziskovka je akreditovaná pro působení ve školách. Co jako? Má tu ještě někdo další problém?

Včera mi psal pražský gymnazista. „Šli jsme ve škole povinně na festival Jeden svět, co dělá Člověk v tísni. Promítal se dokument o tom, jak odcházejí ze západní Evropy mladí lidé bojovat za Islámský stát. V mých očích to vypadalo spíš než  dokument jako náborový film. Pak přišel spíkr, což byl konvertita k islámu, a hovořil o tom, že se jedná o moderní náboženství, ke kterému hodně mladých lidí přechází. Pár se nás začalo ptát, proč nezmiňuje i negativa. Já jsem byl asi zbytečně agresivní ve vyjádřeních – každopádně jsem byl následně kázeňsky potrestán. Neuvádějte moje jméno, maminka pracuje ve státní sféře a určitě by nebyla ráda …“

Víte, tyhle případy by ani nebyly tak zajímavé, ale problém je, že ministerstvo školství (i Evropská unie) skutečně naprosto jednoznačně ideologické působení na mladou generaci provádí a plánuje. A nijak se tím netají.

Učitelé, kterým jsou ideologické nalejvárny odporné, jsou ve stejné situaci jako v roce 1987.

Polovina mých tehdejších učitelů na gymplu byli normální lidi, kteří si jen učili svou matiku, fyziku nebo tělocvik. Koneckonců našeho profesora chemie Jiřího Forka  jsem potkal 17. listopadu 1989, když jsme se dostali z Národní přes kordón v Mikulandské ulici. A studenti dobře věděli, u koho si dávat pozor na pusu a kde můžete něco říci. Ale ti slušní kantoři nějak aktivně vystupovat proti ideologiím ve škole nemohli. To by je ze školy vyhodili. Před některými svými kolegy se museli mít na pozoru.

A dnes taky máme spoustu učitelů, kterým tyhle kampaně lezou krkem a učí si svou matiku, zeměpis nebo výtvarku. Ale nějak aktivně vystupovat proti ideologickým nalejvárnám – to si taky už musí dávat na některé kolegy pozor. A ředitel tuplem, pokud to nemá nějak zvlášť dobře posichrované „na kraji“ – ten může vyletět, protože nechápe přínos „globálně rozvojových témat“ v dnešním vzdávání a myslí si, že by studenti měli psát test z fyziky.

Kdo je zlý a kdo je hodný? Kdo je pokrokový a kdo je zpátečník/xenofob a „Čecháček“? Jaké názory jsou přípustné, přestože je odmítá třeba polovina lidí, a jaké jsou nepřípustné, přestože je odmítá třeba jen pětina lidí?

Ať jste politických názorů jakýchkoli, ideologie ve školách jsou ryzí zlo a každý slušný člověk by se měl bránit. Než bude pozdě.