Článek
„Ludánek“ Homolka se na podobně znějící otázku („Co je víc, manželka nebo matka?“) neodvážil odpovědět. :-) Já to zkusím.
Hraničník (1282 m; německy Reischelberg) je, jak název napovídá, hraniční horou Šumavy mezi povodím Vltavy a Dunaje, mezi Českou republikou a Rakouskem.
Z rakouské strany je hora součástí lyžařského areálu Hochficht. Z hlediska sněhových podmínek je sice logicky pro lyžování vhodnější severní část kopce na české straně, ale není tam lanovka ani sjezdovky. Není tam nic.
Desítky tisíc aut tedy v zimě každoročně ekologicky smrdí na cestě mezi Lipenskou přehradou a Hochfichtem, pak Češi vytáhnou peněženky a sociálně podpoří své chudší rakouské sousedy za permanentku, občerstvení a tak. Protože si chtějí zalyžovat.
A jsme u jádra věci. Ti lidé na Šumavě musí přece z něčeho žít. Hlavní letní sezóna je krátká, penziónků a hotýlků hodně. Jiná práce v regionu není. Cestovní ruch je čistý průmysl.
Já už byl hodněkrát na Šumavě v létě na kolech (dokonce asi třikrát i se studenty), asi dvakrát se byl koupat na Lipně. Ale v zimě se tam procházet od turistického střediska k hotelu nepojedu!! Pojedu lyžovat. Podobně asi uvažuje většina lidí, proto je tam zimní sezóna dlouhá a mrtvá.
Postavit lanovku z české strany a dát práci českým lidem, oživit v zimě tuto část Šumavy – čemu a komu to proboha vadí?
Vadí to Zeleným Khmérům, kteří by nejraději dostali Šumavu do stavu před rokem 1989 (to byla supr ekologicky chráněná před lidskými narušiteli dvojitým ostnatým drátem).
Současné ministerstvo životního prostředí stavbu lanovky začátkem listopadu zamítlo. Ohrožuje to tetřeva. Ohrozilo by to lesy.
Hmm, další zelený guru – Bursík, před lety tvrdil, že to ohrožuje datla tříprstého. Ale datla asi mezitím vyhubil uměle vysazovaný „původní“ tetřev. K ochraně lesů (a zejména kůrovců) prováděnou ekologickými fanatiky na Šumavě se snad nemá smyslu vyjadřovat. To se stačí projít zničenou centrální Šumavou.
Také Rakousko k české lanovce (ke svojí ne) vydalo negativní stanovisko, protože chrání i rysa ostrovida. Patrně tedy především na českém území. Ale rys naštěstí ostře vidí, tak jistě hraniční cedule respektuje.
A co my s tím? Upřímně řečeno, nevím. Média to nezajímá, protože to není v Praze a navíc – fandí „aktivistům“.
Řešíme Tibet, Afghánistán, vraždění civilistů na Ukrajině, národ se pomalu do krve hádá, zda je říší zla Evropská unie, Rusko či USA. Ale naše vlastní záležitosti jako vyšší a vyšší daně, byrokratické buzerace a teror různých organizovaných menšin (nejen „ekologických“) – si děláme sami.
Václav Klaus ml.
Absolvoval Přírodovědeckou fakultu UK. Přes 20 let působil na půdě gymnázia PORG jako učitel, zástupce ředitele a ředitel (15 let). Pod jeho vedením se gymnázium stalo nejúspěšnější střední školou ve výsledcích státní maturity a dalších žebříčcích a rozšířilo se o další dvě pobočky v Praze a Ostravě.
Založil Asociaci aktivních škol (sdružuje přes 100 českých škol). Je autorem mnoha odborných článků, dvou matematických učebnic a dalších knih (publicistika, školský systém).
Od roku 2014 publikuje pondělní komentáře na Novinky.cz.
Vede jeden z největších českých šachových klubů a dosud aktivně závodí na kole.
Na podzim 2017 byl zvolen poslancem za ODS, 16. března 2019 byl ze strany vyloučen. Nyní je poslancem za hnutí Trikolóra.
Více se dočtete na osobním webu autora vkml.cz