Článek
Čtyři radní z Ralska na Českolipsku schválili v září 2024 záměr města prodat pozemek se stavbou a části tří dalších pozemků mezi zdejší průmyslovou zónou a oborou Židlov. Účel, za kterým město pozemky k prodeji nabízelo, byl v zápise z jednání rady popsán jediným slovem – skladování.
Záměr město vyvěsilo na patnáct dnů na úřední desku a už následující den po jeho sejmutí rozhodovali o prodeji pozemků ralští zastupitelé. Ti už věděli, že pozemky prodávají zbrojařské firmě DSS. Starosta města Miloslav Tůma (ANO) k tomu zastupitelům řekl, že firma chce v areálu skladovat zbraňové systémy.
„Tady ta společnost DSS, tak tam chce skladovat zbraně bez munice. Jenom čistě zbraně, zbraňový technologie. Má teda podporu ministerstva obrany, včetně speciálních jednotek ministerstva vnitra, a vlastně je tam zájem o to, že by chtěli vykoupit areál, kterej bude uzavřenej, aby si tam v rámci toho mohli skladovat tyhlety systémy,“ popisuje starosta doslova na zvukovém záznamu z dva roky starého jednání zastupitelů, který má redakce k dispozici.
„Přivezli nám i ty zbraňový systémy ukázat, munice tam skladovat nejde, protože munice podlíhá speciálním požadavkům, aby byla úplně mimo intravilány obcí, takže jsme byli ujištění, že co se týká munice, tak tam nic takového nebude. To znamená, nemá tam co bouchnout. Jde čistě o to, že tam budou složený těla kulometů malý ráže,“ vykládal dál starosta zastupitelům.
Ti pak jednomyslně souhlasili, aby starosta podepsal s DSS smlouvu. K podpisu došlo o týden později. Ve smlouvě stojí, že DSS pozemky a budovu kupuje se záměrem vybudování „neveřejné zkušební střelnice“. Šlo tedy o úplně jiný záměr, než jakým prodej pozemků prošel radou i zastupitelstvem města.
Po pěti dnech od podpisu smlouvy přistála na účtu města Ralsko platba od DSS - 22 milionů korun, o deset víc, než na kolik hodnotu pozemku vyčíslil znalecký posudek „Město prodalo pozemky a stavbu společnosti DSS za více než cenu obvyklou,“ hájí dnes díky tomu postup radnice starosta Tůma.
Vizualizace budoucí podoby jedné části výcvikového prostoru DSS v Ralsku. Na tomto obrázku má jít konkrétně o prostor určený pro odbornou střeleckou přípravu na kratší vzdálenosti.
Celá akce proběhla nevídaně rychle. Od vyvěšení na úřední desce (9. září 2024) až po platbu DSS na účet města Ralsko (7. října 2024) neuběhl ani celý měsíc.
Na fofr při schvalování a nesoulad mezi zveřejněným záměrem a podepsanou smlouvou upozornil jeden z obyvatel Ralska.
„Na začátku všeho byl strach. Když se objevily informace o chystané střelnici, vůbec jsem tomu nemohl uvěřit. Starší členové naší rodiny z toho byli tak vyděšení, až brečeli a nevěděli, co s tím udělat. To se mě hluboce dotklo,“ vypráví muž, který podivný průběh schvalování střelnice zmapoval. Redakce jeho jméno zná, ale respektuje přání anonymity.
„Nejdříve jsem myslel, že se to nějak vysvětlí, že přece nikdo nechce postavit zhruba sedm set metrů od školy a školky střelnici a že by se nás měl někdo zeptat na náš názor. Když jsem cítil, že starosta na mé dotazy neodpovídá otevřeně a spíše se vyhýbá odpovědím, pochopil jsem, že se o to musím více zajímat a pokračovat v tom,“ popsal Novinkám.
Na pozemcích, které město firmě prodalo, už probíhají stavební úpravy. Část zeleně úplně zmizela. Podle zjištění Novinek se v areálu také objevily střelecké valy a podle svědků už u těchto valů proběhly zkušební střelby z kulometů. Mezi obyvateli Ralska se tak začaly šířit obavy, že se v areálu skutečně připravuje střelnice, o níž do podepsání smlouvy nepadlo ani slovo.
Vizualizace od společnosti DSS. Obrázek podle firmy zachycuje budoucí podobu budovy, která bude administrativním centrem a sídlem správy areálu. Mají tu také být školící prostory a laboratoře.
Podle Michala Maňáka, mluvčího společnosti DSS, není pravda, že by v areálu v Ralsku probíhala střelba. „Šlo o měření a vyhodnocování možného zvukového dopadu na okolní zástavbu. Pro tento účel nebylo používáno střelivo, ale pouze akustické prostředky simulující zvukový projev střelby,“ tvrdí mluvčí.
Co všechno firma plánuje v areálu vybudovat? Podle DSS má jít o odborný areál určený pro specializovaný výcvik bezpečnostních složek, zkušební střelbu lehkých palných zbraní a balistická měření a testování v laboratorních podmínkách.
„Nejde o běžnou rekreační střelnici, kam by si kdokoli jezdil zastřílet pro zábavu. Záměr je postavený především na testování našich vlastních výrobků a na odborném výcviku v kontrolovaném režimu,“ upřesnil mluvčí zbrojařské firmy.
Firma: střelivo není munice
Pro potřeby střelnice bude v areálu k dispozici střelivo, podle DSS to ale nelze zaměňovat s municí. „Nejde o slovíčkaření, ale o dva rozdílné právní režimy i odlišný charakter materiálu. Municí jsou zjednodušeně například granáty, miny nebo obdobný vojenský materiál, a ty v Ralsku skutečně skladovány nebudou,“ zdůraznil Michal Maňák.
„Projekt chceme rozvíjet postupně. První etapou má být menší střelnice, na kterou mohou navazovat další výcvikové prvky. Důležité pro nás je, aby šlo o bezpečný a profesionálně spravovaný areál,“ dodal mluvčí.
Snímek z katalogu společnosti DSS.
Obavy šířící se mezi obyvateli má vyvrátit webová prezentace, kterou připravuje DSS a díky níž se budou moci obyvatelé Ralska s celým projektem seznámit. „V této chvíli ji dokončujeme,“ potvrdil Michal Maňák s tím, že firma věří, že projekt splní bezpečnostní a jiné zákonné požadavky a ukáže se tak, že obavy z provozu areálu nejsou na místě.
„Uvědomujeme si, že v okolí střelnice jsou i jiné stavby, například škola. Směr střelby, technické zabezpečení areálu i ochranné prvky budou součástí balistického posudku, který bude před zahájením provozu posuzovat Policie České republiky. Projekt tedy nemůže být uveden do provozu bez splnění příslušných bezpečnostních a zákonných požadavků,“ upřesnil mluvčí DSS.
Tajnosti na radnici v Ralsku
Kdy bude areál dokončený, nelze podle něj v tuto chvíli odhadnout. Závisí to na výsledku povolovacích řízení, odborných stanovisek a na finálním technickém řešení. „Areál tohoto typu musí splňovat přísná bezpečnostní pravidla a nechceme v tomto směru nic podcenit,“ dodal Michal Maňák.
Není to poprvé, co vedení města v Ralsku postupovalo při schvalování kontroverzního záměru podezřelým způsobem. Vloni radnice před vlastními obyvateli zatajila, že vede jednání s firmou ze Skupiny ČEZ o výstavbě šestnácti obřích větrných elektráren.
Firma městu za spolupráci na projektu nabídla na neveřejném jednání kompenzace až do výše 600 milionů korun, město o tom vůbec neinformovalo a postupně podnikalo kroky, kterými se záměru firmy snažilo vyjít vstříc. Například tak, že na základě podkladů od ČEZu usilovalo o změnu územního plánu, do zjišťovacího řízení u krajského úřadu neposlalo žádné připomínky a zrušilo anketu mezi obyvateli, v níž by se lidé mohli k výstavbě větrníků vyjádřit. Postoj radnice se změnil až ve chvíli, kdy vše vyšlo najevo a odpor proti větrníkům extrémně zesílil.
