Werkfušky. Výstava ukazuje výrobky, které udělali třinečtí hutníci v práci načerno

S nápadem vystavit výrobky, které hutníci vyrobili v rámci fušek, přišla sama huť.

„Největší obavu jsme měli z toho, jestli se vůbec někdo přihlásí. Zpočátku byl zájem velmi opatrný, několikrát jsme museli zdůraznit, že jde o amnestii na werkové fušky. Až pak začalo lidí, kteří se hlásili a našli odvahu, přibývat,“ popsala mluvčí železáren Petra Macková Jurásková.

Podle vedoucí třineckého muzea Evy Zamarské se sešly dvě stovky výrobků od čtyřiceti majitelů. Muzejníci je rozdělili do dvou sekcí, na větší či technické exponáty a ty dekorativní.

„Když se na to dívám, říkám si, že si kluci prostě pohráli a vytvořili pěknou věc. Myslím, že je tady na tom všem vidět, že stále platí rčení zlaté české ručičky. Řada těch věcí nebyla v 70. a 80. létech 20. století v obchodech k dostání, tak si je prostě vyrobili,“ uvedla Zamarská.

Nejstarší exponáty pochází z 50. let, ten nejmladší, kotlík s roštem i ohništěm, je z roku 2005. Určit co je na výstavě nejunikátnější je složité. „Byl tady elektrikář a když viděl nabíječku na autobaterie, tak řekl, že je to doslova skvost. Já zase za jeden z největších unikátů považuji stále funkční štěpkovač nebo sekačku na vysokou trávu,“ nastínila Zamarská.

Zatímco návštěvníky zaujmou hlavně exponáty, pro muzejníky byly zajímavé i příběhy o tom, jak lidé vynášeli svá díla z „werku”.

„Nebylo to tak jednoduché přenést přes bránu, byly to docela odvážné činy, někteří přitom hazardovali i se zdravím. Nosili to na těle, přivázané kolem krku, takže se i stalo, že se jeden člověk málem uškrtil. Nebo vyváželi materiál na kolečkách a závodní stráž netušila, že ta kolečka jsou pokaždé nová,“ prozradila.

Na výstavě nechybí ani legendární rojberky, což je zařízení pro opékání masa na špízu. „To je kultovní výrobek. Začaly se dělat načerno, nejdříve na ruční pohon, později na baterie a elektřinu. Po letech se začaly normálně vyrábět,“ uvedla Macková Jurásková.

Výstava bude přístupná do 9. dubna. Potom se většina exponátů vrátí zpět ke svým majitelům, jen část výrobků zůstane v majetku muzea.