Hlavní obsah
Nové královédvorské mládě kočkodana bělonosého Foto: Simona Jiřičková,

Ve Dvoře Králové se narodilo mládě vzácného kočkodana

Den opic přiřazený v zoologickém kalendáři k datu 14. prosince spojili v Safari parku Dvůr Králové s narozením mláděte živočišného druhu, jehož celosvětově úspěšně množí pouze královédvorská zahrada

Nové královédvorské mládě kočkodana bělonosého Foto: Simona Jiřičková,
Ve Dvoře Králové se narodilo mládě vzácného kočkodana

Samička kočkodana bělonosého Yvette porodila koncem listopadu v pořadí čtvrtého potomka. „Stále ohroženější kočkodany bělonosé nerozmnožuje žádná jiná zoo kromě dvorského Safari parku. Mládě je spolu s rodiči vidět ve venkovní voliéře Ptačího světa vždy jen krátce během teplejšího počasí,“ přiblížil mluvčí královédvorského Safari parku Michal Šťastný.

„Zatím nevíme, zda jde o samce či samici. Kočkodani bělonosí mají poměrně dlouhou srst a určení pohlaví proto není jednoduché. Yvette je velmi zkušená matka a mládě zatím nepouští od těla,“ doplnila zooložka Gabriela Linhart.

Kočkodany bělonosé, domovem v subsaharské Africe, chová královédvorský Safari park jako jedna pěti zoo na světě. Úspěšně se tyto opice s charakteristickým bílým nosem daří v zajetí rozmnožovat pouze ve Dvoře Králové, kam přišla skupinka bělonosých kočkodanů v roce 2015 z nizozemského Rotterdamu. Safari park se tak stává chovnou základnou ve volné přírodě stále ohroženějších primátů. Potomci královédvorské skupinky posilují chovy kočkodanů bělonosých v dalších zoo.

„Spolupracujeme s ostatními chovateli. Letos odešel sedmiletý syn Yvette a Wangariho do německého Duisburgu, kde vytvořil pár s tamní samicí,“ doplnila Linhart.

Úbytek kočkodanů, a nejen bělonosých, představuje pro ekosystém Afriky předzvěst možné katastrofy. Kočkodani zabydlení v korunách stromů přispívají jako plodožravá zvířata k roznášení rostlinných semen na značné vzdálenosti.

Středně velké desetikilové opice, jež se dožívají až 30 let, udržují druhovou pestrost lesů a přispívají k šíření rostlin do míst, kam by bez jejich bezděčné pomoci nedostaly. Roli přenašečů rostlinných semen dala kdysi kočkodanům příroda. Kočkodany charakterizuje jedinečný způsob komunikace založený na bohaté směsi různorodých zvuků, s jejichž pomocí čelí predátorům.

„Jde o systém založený na stejném principu jako lidská řeč. Prakticky pracují se slovy. Ta se liší podle druhu predátora, podle čehož tlupa volí nejvhodnější obranou strategii,“ popisuje Linhart.

Dorozumívací řeč kočkodanů se liší podle lokality, kde žijí. Kočkodan ze západoafrického Senegalu nerozumí jedincům stejného druhu z jihovýchodního cípu černého kontinentu.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků