Článek
„Lidé odjakživa pozorovali ptáky na obloze a snili o tom, že budou stejně jako oni volně létat,“ říká Jordánec. Už jako chlapec měl rád pouštění draků a vždycky přemýšlel nad tím, jak něco tak křehkého a papírového může létat tak vysoko.
„Už tehdy mě posedla touha a láska k létání,“ dodává, zatímco sedí v leteckém simulátoru, replice kokpitu letounu Boeing 737-800. Kokpit dával dohromady tři roky z nejrůznějších použitých částí.
„Mé srdce se vždycky vznášelo na obloze a mým snem bylo stát se pilotem, ale okolnosti to nedovolily,“ doplňuje. V roce 1969 vystudoval v Londýně management nemocnic a odešel pracoval do nemocnice v Ammánu, kterou založila jeho rodina. Snít o létání ale nepřestal. Doslova hltal knihy o letectví, leteckém inženýrství a návody, jak se naučit létat.
Na simulátorech létali po celém světě
Nakonec v 70. letech absolvoval pilotní výcvik na malém letadle Piper a získal pilotní licenci. Od té doby pak létal každý víkend. A od roku 2006 začal létat i virtuálně díky softwaru, který si stáhl do počítače. Připojil se tak k celosvětové síti fanoušků leteckých simulátorů, kteří virtuálně létají v téměř reálných podmínkách, dokonce i s řízením letového provozu.
Letadlo se při přistání střetlo s hejnem volavek. Z fotek mrazí
„Byli jsme skupina asi 30 nebo 40 přátel, fanoušků létání z různých zemí, kteří spolu ve volném čase debatovali a létali. Létali jsme do Bejrútu, Damašku, Bagdádu..., dokonce i do Británie a do USA. Někdy jsme seděli šest hodin u počítače, jako kdyby šlo o skutečný let,“ popisuje Muhammad.
Někdy si k Muhammadovi do kokpitu přisedne i jeho žena
Nyní v důchodu si splnil další sen. Se sestavením kokpitu mu pomáhali přátelé, všechny díly sehnal na místních trzích, sedačky jsou původně z autobusu. Celkem ho to stálo asi 6000 jordánských dinárů (téměř 200 tisíc korun).
Někdy si k Muhammadovi do kokpitu přisedne i jeho žena. „Myslím, že je úžasné létat, když sedíte doma, a užívat si radost z létání po celém světě,“ uzavírá jordánský senior.