Článek
„Ne všechny bumerangy se vracejí. Většina z nich slouží k lovu a boji, nebo se používají ke hře a učení,“ řekla Eva Martellottová, doktorandka z Griffith University v Queenslandu, která provedla výzkum sbírky v Sydney.
Ta obsahuje stovku domorodých bumerangů, pocházejících hlavně ze severu Austrálie. Stopy jejich použití k úpravě tvaru kamenných předmětů se našly na čtvrtině zkoumaných předmětů.
Jak Martellottová upozornila, používání dřeva a jiných tvrdých organických látek k úpravě kamene není nic nového. Už pravěcí neandertálci v Evropě používali k tvarování svých kamenných nástrojů kosti.
Nebojácný kocour táborníků zahnal medvěda
Na základě porovnání bumerangů a kostí používaných těmito pralidmi dokázali vědci rozlišit stopy vzniklé při tvarování kamene od povrchových změn vzniklých při výrobě, lovu nebo v boji.
Nové zjištění podle Martellottové „zdůrazňuje víceúčelovou povahu každodenních nástrojů, jako jsou bumerangy, v domorodé kultuře“.
Studii o tomto výzkumu bumerangů zveřejnil podle webu cosmosmagazine.com časopis Journal of Archaeological Science.
„Bumarin“, ale hlavně „karli“
Pojmenování bumerang je odvozeno od slova bumarin. Tak bumerangu říkají domorodci mluvící jazykem dharug, kteří žijí v povodí řeky Georges v Novém
Jižním Walesu. Mezi ostatními domorodci je však nejrozšířenější pojmenování karli a jeho odvozeniny.