John Low se 4. května vydal na krátký potápěčský výlet k ostrovu Tioman, do cíle ale nedorazil. Výlet se místo toho změnil v boj o přežití. Dramatický příběh v pondělí vylíčil singapurskému deníku Straits Times.

První zádrhel přišel, když člunu, na kterém se Low plavil, došlo zhruba pět set metrů od břehů ostrova palivo. Majitel člunu ho ukotvil a vydal se shánět palivo do nedaleké vesnice. Low zůstal na člunu sám.

My Dearest Friends and Relatives, from the bottom of my heart and the same from my wife Eva, we will like to thank each...

Zveřejnil(a) John Low dne Středa 12. června 2019

Náhle se rapidně zhoršilo počasí a člun se po chvíli začal zmítat ve třímetrových vlnách, na které nebyl stavěný. Low ještě stihl zavolat majiteli, který se okamžitě vydal na cestu zpátky. Když ale dorazil, loď už se potopila a Low nebyl nikde k vidění.

Člun se potopil tak rychle, že Low stihl pouze popadnout svou tašku a navléct si záchranný kruh. V tašce měl doklady pas, ale bohužel žádnou vodu ani jídlo. Vlny ho pak odnesly na širé moře.

Jako kdyby vám obličej probodlo tisíc jehel

Už první den byl téměř nesnesitelný. Na obzoru ještě viděl souš, ale vlny ho nesly opačným směrem. Slunce pražilo na nyní relativně klidnou hladinu a žízeň nabývala nesnesitelných rozměrů. Low se ze zoufalství pokoušel pít mořskou vodu, dosáhl však pouze toho že téměř nepřetržitě zvracel.

Sluneční žár byl nesnesitelný a brzy Lowovi spálil kůži. Záhy se musel vysvléct, protože jakýkoliv kontakt látky s poraněnou pokožkou byl nesmírně bolestivý. Když slunce začalo zapadat, mohl si Low na chvíli vydechnout od spalujících paprsků.

Zveřejnil(a) John Low dne Čtvrtek 13. června 2019

Aby si zachoval alespoň část příčetnosti, Low si začal povídat s kruhem a svými hodinkami. Kruhu říkal, chlapče (v angl. buoy a boy), hodinkám „brácho”.

V deset hodin večer mu však také země definitivně zmizela z dohledu a záhy přišel další druh trpění – zima. Zoufalý trosečník se z posledních sil pokoušel v kruhu plavat, aby si udržel alespoň nějaké tělesné teplo.

Následující den na Lowa opět čekal nesnesitelný žár. „Jediný způsob, jak se tomu vyhnout, bylo strčit hlavu do vody,“ popsal muž deníku Lianhe Zabao. Jenže to nešlo dělat pořád, navíc čím víc byla jeho hlava spálenější, tím víc to ve slané vodě bolelo. „Bylo to, jako kdyby se mi do obličeje zabodlo tisíc jehel. Takže to byla buď bolest na slunci nebo bolest nad vodou,“ popsal Low.

Z vody ho vytáhli téměř mrtvého

Další dny už si pamatuje Low jen mlhavě. Dostavily se halucinace. Hlasy Lowovi našeptávaly, že může mít láhve vychlazené limonády, pokud se pustí záchranného kruhu. To už ale Low stejně udělat nemohl. Po hodinách a hodinách strávených v mořské vodě, se mu rozedřená kůže v podpaží, pod kterým měl záchranný kruh, rozmočila natolik, že se mu ke kruhu přilepila. Jakýkoliv pohyb byl v té chvíli nesmírně bolestivý.

Zveřejnil(a) John Low dne Středa 15. května 2019

Takto vypadal Low krátce po záchraně. „Vypadám jako čínské barbecue,” vtipkoval John ještě z nemocnice.

Čtvrtý den přišlo vysvobození, když si trosečníka všimla zhruba 130 kilometrů od Singapuru filipínská loď Diogo Cao. Když Low viděl, že se záchrana blíží, jeho tělo konečně vypovědělo službu a on upadl do mdlob. Na lodi se mu dostalo první pomoci a vrtulník singapurského letectva ho následně transportoval do nemocnice. Tam Low strávil šest dní na jednotce intenzivní péče.

Po celém těle měl popáleniny, měl infekci na plících a kvůli enormnímu nedostatku tekutin začala selhávat jeho játra. Ze všeho se zvládl dostat a o měsíc později se setkal se svými zachránci z filipínské lodi i singapurského letectva.

Zveřejnil(a) John Low dne Čtvrtek 6. června 2019

John Low se svými zachránic ze singapurského letectva.

„Doufám, že nikoho už takhle nebudete muset zachraňovat, a pokud ano, udělejte to se stejnou statečností,“ sdělil jim Low mezi slovy díků. Rovněž poděkoval rodině, manželce a svým třem dětem, kteří nezpanikařili a do poslední chvíle se aktivně podíleli na jeho hledání.