„Můj otec žil do svých devadesáti, takže mám dobré geny, a také jsem žil hygienicky. Geny jsou důležité, ale život, jak ho žijete, je pro dlouhověkost stejně nebo i více důležitý,“ uvedl Imich. Zároveň dodal, že podstatná je i lehká strava.

Narodil se v Polsku, po okupaci Německem v roce 1939 ale uprchl s manželkou do Sovětského svazu. Poté, co odmítli přijmout sovětské občanství, je poslali do pracovního tábora na Sibiři.

Po osvobození emigrovali do USA, kde nejprve žili v Connecticutu, pak v Pensylvánii a nakonec se usadili v New Yorku. Tam žije už ovdovělý Imich dodnes. V USA pracoval jako chemik, jeho zesnulá žena jako psychoterapeutka. Děti nikdy neměli.

Aktivní i v pokročilém věku

Imich se nezastavil ani ve vysokém věku, v roce 1995, tzn. ve věku 92 let, napsal knihu o paranormálních příbězích, které vycházely z jeho vlastních zážitků. O čtyři roky později se rozhodl studovat zdravý životní styl a vydal se do Turecka.

I přes svůj pokročilý věk si s postupujícím časem hlavu neláme.

„Stále tu jsou věci, kterých bych chtěl dosáhnout,“ řekl. Pak si ale povzdechl: „Jen si nejsem jistý, co a jak.“ V únoru při oslavě svých narozenin totiž upadl a od té doby se hůře pohybuje a má méně energie. Jeho ošetřovatelé však tvrdí, že i přesto je na tom skvěle a oni o něj nemají nejmenší obavy.