Obytný dům, který byl postaven v 60. letech 20. století v rámci velkého sociálního bytového projektu, už nesplňoval moderními standardy. Potkal jej tedy stejný osud jako dvě jiné budovy, které byly strženy v posledních letech.

Na řízenou demolici se přišel podívat dav zvědavců, fotografů i bývalých obyvatel domu, z nichž někteří nedokázali skrýt svůj smutek nad tím, jak se obraz městské čtvrti Balzac mění k nepoznání.

„Sledovat, jak mizí i poslední dům, je velmi smutné. Dokud tu ještě jeden stál, vše bylo v pořádku, stále to byl Balzac. Teď všechno zmizelo a my ztratili své dětství,“ uvedl pro agenturu Reuters dřívější obyvatel paneláku Antonio De Sousa.

Po samotné demolici se ovšem slzy objevily v očích většiny těch, kteří se sešli na nedalekém stadiónu. Prach se totiž rozšířil nečekaným směrem, a zavalil tak všechny, co nestihli včas utéct.