Hlavní obsah

Švarcsystém by mohl být vzat na milost

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

V poslední době se znovu začalo mezi politiky hovořit o povolení takzvaného švarcsystému, tedy dřívější praxe, kdy pro firmy nevykonávají závislou práci zaměstnanci v pracovním poměru, ale pracovníci na živnostenský list.

Foto: Profimedia.cz

OSVČ (živnostník) může optimalizovat své daňově uznatelné výdaje.

Článek

Systém, který získal své jméno počátkem devadesátých let po podnikateli Miroslavu Švarcovi, byl postaven na pranýř loňskou novelou zákona o zaměstnanosti, která počínaje letošním lednem výrazně zpřísnila sankce za najímání osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) na pozice, ve kterých by mohli pracovat lidé v pracovněprávním vztahu.

Dva důvody zákazu

Zákaz švarcsystému existuje ze dvou důvodů. První důvod je veřejnoprávní. Výkon práce v pracovněprávních vztazích přináší více peněz do státního rozpočtu, protože v případě práce na živnostenský list neodvádí odběratel pojistné na veřejnoprávní pojištění a dodavatel (osoba samostatně výdělečně činná) zase může optimalizovat své daňově uznatelné výdaje, a tedy i snižovat svou daňovou povinnost.

Sporná je i sama představa, že by vysoké pokuty vedly k omezení nelegální práce

Druhým důvodem je proklamovaná ochrana slabší strany tohoto smluvního vztahu, tedy subjektu, který by měl být zaměstnancem. Podle zákoníku práce jsou zaměstnanci chráněni jak z hlediska právní úpravy pracovních podmínek, tak z hlediska omezení možnosti zaměstnavatele jednostranně ukončit pracovněprávní vztah. Právě tento důvod však zasahuje do smluvní volnosti, protože v řadě případů fyzická osoba sama požaduje, aby mohla pracovat pro podnikatele na základě obchodní smlouvy.

Chránit jen ty, kteří o to stojí

I z tohoto důvodu se jeví sporný postih případů, kdy obě strany mají zájem na neuzavření pracovněprávního vztahu, a kdy tedy „zaměstnanec“ nestojí o ochranu, kterou mu pracovněprávní předpisy poskytují. S trochou nadsázky tato praxe připomíná násilné převádění slepce přes ulici jen proto, že zůstal stát v blízkosti přechodu.

Samozřejmě jsou známé situace, kdy zaměstnavatel trvá na tom, že bude práci fyzické osobě přidělovat jedině na základě takzvané „smlouvy na IČ“ (identifikační číslo prokazující vlastnictví živnostenského listu), ačkoli dotyčná osoba by sama zaměstnání v pracovním poměru uvítala. Musí však ustoupit, protože jinak by práci nedostala. Takové případy by samozřejmě měly být postihovány.

Výše pokut je neúměrná

Aktuální právní úprava zákazu výkonu závislé práce mimo pracovněprávní vztah navíc obsahuje řadu sporných ustanovení. Hodně diskutovaná je například konstrukce a výše pokut, které mohou kontrolní orgány uložit. Zákon o zaměstnanosti obsahuje poměrně neobvyklou minimální výši pokuty, kterou může, respektive musí, právnická osoba-podnikatel dostat, pokud umožní výkon nelegální práce. Jde o 250 tisíc korun.

V případě, že kontrolní orgán zjistí nelegální práci, nemůže tedy přihlédnout k naprosto žádným polehčujícím okolnostem, které by odůvodňovaly pokutu neuložit, případně ji uložit jen v symbolické výši. Tou nejnižší může být jedině a pouze částka 250 tisíc korun. Uložení takové pokuty však může být u některých podnikatelů skutečně likvidační.

Zákon postihuje i nevinné

Navíc podle výkladu Státního úřadu inspekce práce může dostat zmíněnou pokutu minimálně 250 tisíc korun i právnická osoba, která švarcsystém nezneužívá, ale z důvodu nějakého administrativního či organizačního problému není schopna při kontrole doložit pracovněprávní dokumenty svých zaměstnanců.

Takový výklad je však velice problematický (nejde o nelegální práci čili švarcsystém) a pokud by kontrolní orgány v uvedeném případě pokutu uložily, je zcela na místě bránit se všemi dostupnými opravnými prostředky.

Sporná je však i sama představa, že by vysoké pokuty vedly k omezení nelegální práce. Vzhledem k tomu, jak je postavena definice závislé práce, budou se podnikatelé vždy snažit vyklouznout z této definice a hledat sofistikovanější možnosti obejití zákazu švarcsystému.

Dřívější úprava postačovala

Jak bude uvažovaná změna v této oblasti vypadat, zatím nevíme. Nevíme ani, zda bude skutečně navrženo úplné povolení švarcsystému, nebo jestli dojde k pouhé modifikaci současné právní úpravy.

Osobně se ale domnívám, že dřívější právní úprava, v níž platilo pravidlo, že závislá práce musí být vykonávána výlučně v pracovněprávním vztahu, byla plně dostačující. Pokud totiž kontrolní orgány zjistily, že konkrétní vztah je zastřeným pracovním poměrem, měl příslušný finanční úřad vždy možnost doměřit daň ze závislé činnosti, nebo mohlo být dopočteno pojistné na veřejnoprávní pojištění.

Veronika Bočanová

(Autorka pracuje v advokátní kancelář Vych & Partners)

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám