Hlavní obsah

Situace absolventů škol na trhu práce se navzdory oživení dál zhoršuje

Právo, Petr Kotek

Absolventi patří k nejohroženějším skupinám na trhu práce, i když na ně antidiskriminační legislativa nepamatuje. A jejich situace se teď, kdy se česká ekonomika začíná vzpamatovávat z krize, paradoxně ještě dále zhoršuje.

Foto: Michaela Říhová, Právo

Článek

Uvádí to publikace Nezaměstnanost absolventů škol se středním a vyšším odborným vzděláním-2010, kterou právě vydal Národní ústav odborného vzdělávání (NÚOV) v rámci projektu VIP kariéra II – KP.

V dubnu 2010 evidovaly úřady práce téměř 33 tisíc nezaměstnaných absolventů škol a mladistvých, meziročně se tak jejich počet zvýšil o více než 6000. Do září 2010 se počet nezaměstnaných absolventů zvýšil na 39 312, zatímco vhodných volných míst bylo pro ně v nabídce pouze 5456.

„Obvykle počet nezaměstnaných absolventů v zimních a jarních měsících klesá, protože se jim daří najít uplatnění, v posledních dvou letech se ale jejich počet v tomto mezidobí snižuje nedostatečně,“ konstatuje publikace.

Regulace oborů má svá pro i proti

Při zvyšující se nezaměstnanosti absolventů vzniká otázka, zda školy připravují žáky a studenty tak kvalitně, aby po ukončení studia obstáli na trhu práce. Ozývají se také hlasy požadující regulaci počtu žáků v různých oborech podle potřeb zaměstnavatelů.

„Školy by samozřejmě měly usilovat o lepší spolupráci s podniky. Je třeba si ale uvědomit, že při hospodářském poklesu jsou absolventi vždy více postiženi, protože jim chybí zkušenosti a praxe. To, co se teď děje v České republice, probíhá podobně i v ostatních státech Evropské unie a jinde ve světě,“ upozorňuje ředitel NÚOV Miroslav Procházka.

Nutnost státních zásahů zpochybňuje také Jiří Vojtěch, který se v NÚOV dlouhodobě zabývá nezaměstnaností: „Průběh posledních let naopak potvrzuje, že nelze přizpůsobovat vzdělávací nabídku a směrovat žáky základních škol do konkrétních oborů jen na základě aktuálních potřeb trhu práce. Ty se totiž mohou velmi rychle zase změnit.“

Důležité je podle Vojtěcha umožnit žákům studovat obory, o které se sami zajímají a pro něž mají nejlepší předpoklady. „Vzdělávací systém by měl produkovat absolventy široce uplatnitelné na trhu práce, flexibilní, samostatné, kteří nejenom ovládají svůj obor, ale mají také komunikační dovednosti, dovedou pracovat s informacemi, s výpočetní technikou, mají jazykové znalosti a jsou ochotni dále se učit,“ dodává Vojtěch.

Stále platí: vyšší vzdělání, nižší nezaměstnanost

Celkově stále platí, že čím vyšší vzdělání, tím nižší nezaměstnanost. Z tohoto pravidla se vymykají absolventi gymnázií, kteří obvykle pokračují ve studiu na vysokých nebo vyšších odborných školách.

Nejhůř dopadla hospodářská krize na absolventy s výučním listem, jejichž míra nezaměstnanosti se v dubnu 2010 meziročně zvýšila o 6 procentních bodů na 19,4 % - každý pátý byl tedy bez pracovního uplatnění. Relativně nejlépe z této skupiny na tom byli absolventi oborů polygrafických, elektrotechnických a strojírenských. Naopak vysokou míru nezaměstnanosti mají absolventi oborů textilních, dopravních a gastronomických. Hodně postiženi jsou také absolventi oborů stavebních, kteří už druhým rokem doplácejí na výrazný útlum ve stavebnictví během ekonomického poklesu.

Absolventi s maturitou zaznamenali mnohem menší nárůst nezaměstnanosti - meziročně se zvýšila pouze o 2,8 procentního bodu na 10,6 %. Nárůst se ale týkal téměř všech oborů. Nejvyšší míra nezaměstnanosti byla zjištěna u oborů hornických, dřevařských a zemědělských, vysokou míru nezaměstnanosti vykazují i obory zaměřené na management. Nejnižší míra nezaměstnanosti je v oborech zdravotnických a u lyceí, jejichž absolventi ale většinou dál pokračují ve studiu. Navzdory krizi ani letos nepřekročila míra nezaměstnanosti absolventů ekonomických oborů s maturitou průměr ve své kategorii, přestože se často ozývají názory, že trh práce je jimi přesycen. Tyto názory vycházejí ze skutečnosti, že nejvyšší počet nezaměstnaných absolventů je z této skupiny, to je však dáno tím, že tu jsou i nejvyšší počty absolventů. Naopak velmi vysoká je míra nezaměstnanosti absolventů nástavbového studia ekonomického směru.

Roste i dlouhodobá nezaměstnanost

Podíl dlouhodobě nezaměstnaných absolventů škol evidovaných na úřadech práce déle než pět měsíců vzrostl od dubna 2009 z 36 % na 55 % v dubnu 2010. Největší nárůst byl zaznamenán mezi absolventy středního vzdělání s výučním listem a absolventy středního odborného vzdělání s maturitou a odborným výcvikem. Zároveň se v těchto kategoriích vzdělání počet nezaměstnaných déle než 5 měsíců v meziročním srovnání takřka zdvojnásobil. Nejmenší podíl dlouhodobě nezaměstnaných absolventů byl naopak v dubnu 2010 mezi absolventy gymnázií.

Míra nezaměstnanosti absolventů škol meziročně stoupla ve všech krajích s výjimkou Středočeského, kde si svoji hodnotu udržela. Největší meziroční nárůst zaznamenaly Jihomoravský, Moravskoslezský a Ústecký kraj. V Ústeckém a Jihomoravském kraji tento ukazatel v dubnu 2010 dosahoval nejvyšších hodnot, a to 17,9 % a 16,8 %.

Míra nezaměstnanosti absolventů pražských škol patří dlouhodobě k nejnižším (4 %), je srovnatelná s mírou nezaměstnanosti všech ekonomicky aktivních obyvatel Prahy a nárůst představuje necelé tři procentní body.

Celou publikaci Nezaměstnanost absolventů škol se středním a vyšším odborným vzděláním-2010 můžete najít na www.nuov.cz, v sekci Publikace a periodika.

Reklama

Výběr článků

Načítám