„Už jako malý kluk jsem je rozebíral. Byl jsem přesvědčený, že tam najdu diamanty. Říkal jsem si, diamanty prodám, koupím si nový krasohled, a ještě mi zbude,“ vzpomíná Martin, kterému v roce 2003 změnil život jeden výlet do Vídně.

„Na jednom z trhů ve Vídni jsem viděl prodávat teleidoskopy, kukátka se skleněnou kuličkou, ve které se odráží okolní svět. Líbilo se mi to natolik, že jsem začal přemýšlet o tom, že je začnu vyrábět,“ vypráví.

Na igelitové plachtě si připraví trubičky, lepidlo, papíry a sklíčka a je připraven vyrábět originální kaleidoskopy.

Na igelitové plachtě si připraví trubičky, lepidlo, papíry a sklíčka a je připraven vyrábět originální kaleidoskopy.

FOTO: Milan Malíček, Právo

Návod na sestavení klasických krasohledů a teleidoskopů si našel na internetu. Své první kousky rozdával příbuzným a přátelům, kteří z nich byli nadšení. Martin se proto rozhodl, že zkusí originální krasohledy prodávat. V Česku tehdy neměl konkurenci.

Jeho nápadu se smáli

„Všichni se mému nápadu smáli, že je to hloupost, že se tím nedá uživit, ale ono jo,“ říká úspěšný výrobce s tím, že se mu risk vyplatil. Skončil proto s náročnou prací zdravotního bratra v psychiatrické léčebně v Havlíčkově Brodu a začal se věnovat výrobě kouzelných kukátek.

Krasohledy se prodávají třeba v New Yorku, kde je o ně velký zájem, v Madridu či Londýně.

Ve své improvizované dílně v obývacím pokoji rodinného domu uprostřed české Vysočiny v malé vesničce Horní Krupá jich během jednoho dne zhotoví klidně i sto.

FOTO: Milan Malíček, Právo

Dětské krasohledy

Dětské krasohledy

FOTO: Milan Malíček, Právo

„Rozložím si igelitovou plachtu na podlahu, připravím trubičky, lepidlo, papíry a sklíčka,“ popisuje Martin přípravy, než se vrhne do skládání kaleidoskopů.
Složení jednoho kukátka mu zabere několik málo minut. Papírové trubičky, které si kupuje, olepí originálním papírem a naplní, jak on říká, fantazií.

Pomáhá i dcera

Martinovy krasohledy jsou replikou z 50. let, na kukátkách jsou motivy rost lin, ornamentů i horkovzdušných balónů. Speciální autorské papíry na obaly svých kaleidoskopů odebírá od českého i maďarského výrobce, některé motivy jsou ale dílem jeho pětileté dcery Viktorky, která mu při práci ráda pomáhá. Klasické třízrcadlové krasohledy ukrývají nerezová skla a drobná barevná sklíčka.

Dcera mu při práci ráda pomáhá.

Dcera mu při práci ráda pomáhá.

FOTO: Milan Malíček, Právo

„Nejraději mám modrá, žlutá, ledově průhledná a temně červená sklíčka, tato kombinace v krasohledu krásně vynikne,“ dodává Martin. Jeho nevšední teleidoskopy jsou pak osazeny skleněnou kuličkou. Než Martin vypiloval současnou podobu svých výrobků, trvalo to pár let.

Teď ale sklízí úspěchy. Své krasohledy, které stojí kolem 170 korun, prodává přes vlastní internetový obchod nebo objíždí různé trhy.

Vymýšlí prototypy

Kouzelná kukátka z jeho dílny se ale prodávají i ve světě a Martin se dokonce letos umístil v první desítce celosvětové designové soutěže Fedrigoni Top Award.

FOTO: Milan Malíček, Právo

„Krasohledy se prodávají třeba v New Yorku, kde je o ně velký zájem, v Madridu či Londýně,“ vyjmenovává Martin, podle něhož jsou z kaleidoskopů nadšeni dospělí zákazníci více než děti. „Je to hračka našeho dětství a lidé rádi vzpomínají.“

Kromě výroby menších kaleidoskopů a teleidoskopů se Martin věnuje i sestavování venkovních kovových krasohledů a vymýšlení různých prototypů. Zrovna teď pracuje na 3D kaleidoskopu.

V hlavě má také krasohled velký jen několik centimetrů. Je rovněž držitelem českého rekordu, neboť v pelhřimovském Muzeu rekordů a kuriozit je vystaven jeho plně funkční dvoumetrový krasohled, který je největší v Čechách.

FOTO: Milan Malíček, Právo

„Krasohled není žádné kouzlo, ale v dnešní přetechnizované době by taková obyčejná věc málem zapadla v zapomnění, a to by byla velká škoda,“ myslí si Martin, pro něhož jsou krasohledy hlavně zdrojem radosti.