Mladí lidé se o řemeslo příliš nezajímají. Odborná učiliště evidují meziroční pokles přihlášek až o 60 procent, výrazně klesá i počet řemeslných živností. A to i přesto, že se více než polovina Čechů považuje za kutila. To ale samozřejmě není zaměstnání na plný úvazek.

Průměrný věk se zvyšuje

Jako své životní povolání si manuální práci vybralo pouze 13 procent Čechů v rozmezí od 25 do 64 let, jejich průměrný věk se stále zvyšuje. Pracovních nabídek je však více než dost. Některé průmyslové obory nebo odborníci by tak v budoucnu mohli úplně vymizet.

Lidé si dnes přitom za jistotu dobře provedené práce nebojí připlatit. Z analýzy mezd uskutečněné v prvním kvartálu letošního roku vyplývá, že zručný pražský svářeč se za svůj příjem nemusí stydět před leckterým marketingovým manažerem nebo programátorem třeba z Vysočiny. Dovedných řemeslníků si lidé váží.

Nutnost brigádnické mzdy

I někteří podnikatelé se přesvědčili, že se za zručnost platí zlatem. Malé firmy zaměřené na ručně vyráběné produkty začínají vznikat po celém území ČR. Sehnat mladé lidi k zaučení je pro ně ale mnohdy složité.

Firmy musejí často hledat pro učně na praxi různé motivace. V některých případech je po nezkušených řemeslnících až taková sháňka, že za práci, kterou by běžně prováděli zadarmo v rámci školního plánu, dostávají brigádnickou mzdu.

V reakci na situaci například společnost Hornbach tradičně pořádá dovednostní výzvu Mistr Kutil. „Každým rokem se zvyšuje kvalita přihlášených projektů. Skrze tuto akci bychom chtěli také povzbudit lidi k manuální práci a celkově povznést význam kutilství,“ říká David Kolář, marketingový ředitel Hornbachu.

Zájemci jen o administrativní pozice

Zkrátka ale platí, že sehnat šikovného pracanta považují více než tři čtvrtiny Čechů téměř za nadlidský výkon. Obyvatelé z menších měst dají především na doporučení známých, ve větších metropolích řemeslníky hledají obvykle přes internet.

Trend pozoruje i firma Topstone, kde mají momentálně problém obsadit manuální a dělnické pozice mladými lidmi.

„Když zadáme inzeráty na administrativní pozici, tak se přihlásí nespočet zájemců všech věkových skupin. Na pozice typu výrobní dělník či pokladač jich ovšem reaguje jen pár a ve většině případů jde o starší zájemce. A to jde o nabídky se stejným platovým ohodnocením,“ podotýká ředitel společnosti Lubomír Kubíček.

Nelze se podle něj ubránit pocitu, že se práce rukama považuje za podřadnou. „Do jisté míry je to dáno dobou. Dnes děti již většinou nevidí rodiče doma něco vyrábět, nemají tak správný příklad. Svou roli hraje i systém vzdělávání a úroveň školství. U řady studentů by bylo prospěšnější, aby místo biflování rozvíjeli manuální zručnost – řemeslem si mohou ve finále vydělat více peněz. Je to na firmách a školách, aby vrátily řemeslu punc výjimečnosti,“ dodává.