Jsem na nemocenské kvůli těhotenství a dostala jsem od zaměstnavatele výpověď s tím, že pracovní poměr končí uplynutím sjednané doby. Je tato výpověď platná? A mohu žádat odškodné?

Pracovní poměr na dobu určitou

Zákoník práce obecně preferuje pracovní poměry na dobu neurčitou, avšak zaměstnavatel se může se zaměstnancem dohodnout při sjednávání pracovní smlouvy na době určité.

Platí však pravidlo, že doba trvání jednoho pracovního poměru na dobu určitou nesmí přesáhnout 3 roky a může být opakována nebo prodlužována nejvýš dvakrát, tedy celkově může pracovní poměr na dobu určitou trvat až 9 let. Poté se buď musí přejít na dobu neurčitou, nebo vyčkat 3 roky před sjednáním nové doby určité.

Těhotenství a doba určitá

Pracovní poměr na dobu určitou může být skončen stejným způsobem jako pracovní poměr na dobu neurčitou, tj. zrušením ve zkušební době, výpovědí, okamžitým zrušením nebo dohodou. K těmto způsobům se přidává ještě navíc uplynutí doby, na kterou byl pracovní poměr sjednán.

Vzhledem k tomu, že čas zastavit nelze, prostým uplynutím sjednané doby pracovní poměr končí. Zákoník práce v této souvislosti žádné ochranné důvody nestanoví, tudíž bohužel ani těhotenství či dočasná pracovní neschopnost tomu zabránit nemůžou.

Upozornění zaměstnance na skončení doby určité

Zaměstnavatel je povinen předem avizovat zaměstnanci, že jeho pracovní poměr sjednaný na dobu určitou končí – a to u doby určité určené výkonem konkrétních prací (oprava střechy, vyčištění výrobního zařízení apod.).

U pracovních poměrů sjednaných časově (na půl roku, rok) tuto povinnost zaměstnavatel nemá, ačkoli tak často zaměstnavatelé s ohledem na své zaměstnance činí.

Nicméně i kdyby zaměstnavatel, který je povinen zaměstnance upozornit na skončení doby určité, takto neučinil, nemá to samo o sobě žádný vliv na skončení doby určité – jejím posledním dnem, i bez tohoto upozornění zaměstnavatele, pracovní poměr skončí.

Ochrana zaměstnankyně v době těhotenství

V případě, že se nejedná o oznámení o uplynutí doby určité a jde skutečně o jednostrannou výpověď zaměstnavatele na základě některého ze zákonem stanovených výpovědních důvodů (například pro nadbytečnost), pak je těhotná zaměstnankyně proti takovéto výpovědi chráněna, neboť během těhotenství je zakázáno dát zaměstnankyni výpověď.

Ledaže by se rušil zaměstnavatel či jeho část, nebo by tu byl důvod pro okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnankyně.

Shrnutí případu

Jak vyplývá z dotazu, „výpověď“ má v tomto případě povahu upozornění na skončení pracovního poměru sjednaného na dobu určitou, který končí uplynutím sjednané doby.

Nejde tudíž o výpověď v pravém slova smyslu a z tohoto důvodu proto dojde uplynutím doby určité ke skončení pracovního poměru, třebaže je tazatelka nyní těhotná. V této souvislosti tedy nevznikne ani žádný nárok na odškodnění či odstupné.

Odpovídali David Borovec a Kristýna Menzelová z advokátní kanceláře Randl Partners, člen Ius Laboris

Máte nějaký dotaz z oblasti vztahů mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem? Stručně jej popište a zašlete na e-mail kariera@novinky.cz. Pokusíme se všechny dotazy přečíst a ty nejzajímavější najdete v rubrice Kariéra i s odpověďmi renomovaných odborníků. Nepište ale přímo na adresu advokátní kanceláře, kterou vidíte v tomto textu! Agendu spojenou s dotazy do Poradny vyřizuje pouze redakce Novinek.cz.