Vyplývá to z reprezentativního průzkumu personální agentury Wincott People realizovaného v první polovině prosince 2016 prostřednictvím IPSOS Instant Research.

Průzkum navíc ukázal, jak výrazně se mění pohled Čechů a Slováků na tzv. work-life balance, víc než materiálních benefitů si lidé v obou zemích bývalé federace váží možnosti ovlivňovat svůj volný čas a nalézt rovnováhu mezi pracovním a osobním životem.

Změnu preferují mladí

„V období, kdy na trhu chybějí kvalifikovaní, a dokonce i nekvalifikovaní pracovníci, je vysoká míra plánované fluktuace zaměstnanců pro firmy značným rizikem, ale zároveň i velkou příležitostí,” upozorňuje Adrian Suchánek, personální ředitel skupiny Wincott People, která přiděluje pracovníky více než pěti stovkám firem především v automobilovém a strojírenském průmyslu v České republice a na Slovensku.

Nezbytné pracovníky mohou sice podle něj poměrně snadno ztratit, ale na druhé straně mají šanci je i získat, pokud jim dokážou nabídnout vhodnou kombinaci mzdových podmínek a atraktivních nepeněžních benefitů.

Pro Česko i Slovensko platí, že změnu zaměstnání a restart kariéry zvažují především mladší lidé ve věku do 35 let. Ti jsou podle zkušeností přístupnější změnám v pracovních otázkách především kvůli lepšímu finančnímu ohodnocení.

Požadavek na vyšší plat souvisí s řešením jejich bytové situace, neboť jim umožňuje získat hypotéku. Starší ročníky zaměstnanců si naopak více váží stability, nejvýraznější je tento trend u pracovníků v předdůchodovém věku (54–65 let).

Magnetem jsou velká města

Z průzkumu rovněž vyplynulo, že ochota změnit práci roste s velikostí bydliště respondenta. V případě Slovenska i Česka jsou však výjimkou velká města nad sto tisíc obyvatel, která nabízejí víc lépe placených pracovních příležitostí.

Ve srovnání s menšími obcemi je v nich vyšší podíl služeb a obchodu, více lidí působí i na manažerských pozicích. To vše mírně snižuje motivaci jejich obyvatel ohlížet se po novém, lepším zaměstnání.

Pro více než třetinu Čechů (36,1 procenta) a Slováků (36,2 procenta) je nejdůležitějším faktorem, který ovlivňuje výběr případného nového zaměstnání, samotná náplň práce, to znamená, že práce je musí bavit.

Při rozhodování hraje mimořádně významnou roli i rodina, resp. možnost se jí věnovat. Lidé totiž dávají přednost takové práci, která je blízko jejich domova, se stabilní pracovní dobou, případně s možností pracovat z domova.

Materiální benefity a finanční bonusy včetně dovolené navíc, možnost používat služební auto k soukromým účelům či zvyšování kvalifikace hrazené zaměstnavatelem se v průzkumu umístily až na spodních příčkách hodnotového žebříčku.

Peníze nejsou vším

To, že peníze nejsou vždy rozhodující, potvrzuje i vztah zaměstnanců k pracovní době. Kvůli jejímu pevnému konci jsou dokonce připraveni oželet pět až 10 procent své mzdy.

Na Slovensku například výměnou za volné odpoledne dobrovolně přistoupí na nižší mzdu přes 40 procent dotázaných pracovníků, v Česku se pro tuto možnost vyslovilo téměř 35 procent respondentů.

Zaměstnanci zkrátka stále více vyžadují, aby jim práce nezasahovala výrazněji do soukromého života.