Mnoho žen po rodičovské navíc končí v řadách nezaměstnaných. Ukázaly to studie Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) a Centra pro ekonomický výzkum a doktorské studium Univerzity Karlovy (CERGE-EI).

Rozdíly se zvyšují po třicítce

Průměrná hrubá mzda dosahovala letos ve druhém čtvrtletí v Česku 26.287 korun. Medián, tedy střední hodnota, činil 22.230 korun. Ženy mají v průměru nižší příjmy než muži. "Rozdíl v mediánu mezd mužů a žen roste po třicítce. Nejvyšší je mezi 35 a 39 lety," uvedla autorka studie Mariola Pytliková.

Ženy doplácejí na rodičovství

"Rozdíly dokazují, že jejich důvodem je rodičovství," připomněla Pytliková. U bezdětných žen a mužů se totiž medián výdělku liší o 15 procent, u matek a otců s jedním dítětem o pětinu, u rodičů dvou dětí o 32 procent a u tří a více potomků o 36 procent. Pokud je nejmladšímu potomkovi od tří do pěti let, je medián mzdy žen o 39 procent nižší než u mužů.

Diskriminace na trhu práce pokračuje

Jedním z důvodů nižších výdělků matek je menší počet odpracovaných hodin. Větší část podle Pytlikové ale připadá na nižší hodinové mzdy žen. Roli hraje také přerušení kariéry kvůli dětem, menší praxe i to, že ženy pracují na nižších pozicích a v oborech s nižšími výdělky.

Těmito faktory se dá podle autorky vysvětlit ale zhruba jen třetina rozdílu v příjmech mužů a žen. Za dalšími dvěma třetinami je přístup zaměstnavatelů i to, že ženy se tak dravě neprosazují a nedokážou si říct o vyšší plat. Podle zástupkyň společnosti Gender Studies, která si nechala studie od expertek vypracovat, hraje roli i diskriminace na pracovním trhu.

Nepříznivé nastavení rodičovské

Autorky studií i expertky z Gender Studies jsou zajedno v tom, že na pracovní dráhu a výdělky žen působí nepříznivě nastavení rodičovské. Česko v mezinárodním srovnání patří k zemím s nejdelším a nejštědřejším volnem. Připadá mu po SlovenskuPolsku pomyslná třetí příčka.

Chybějí školky

Podle šéfky Gender Studies Heleny Skálové ale není řešením pouhé zkrácení a snížení příspěvků. Změna systému je možná až poté, co bude dostatek školek a možností pružné pracovní doby. "Ze zahraničí se ukazuje, že nejlépe funguje, když je časový úsek rodičovské poměrně krátký a provázený vyššími finančními úhradami od státu či z pojistných systémů," prohlásila Skálová.