Platová očekávání jsou vypočítána z údajů v několika tisících životopisů, v nichž lidé různých profesí uvádějí výši mzdy, kterou by chtěli pobírat. "Pro Českou republiku máme relevantní údaje od roku 2007. Tehdy lidé očekávali v průměru 16 510 Kč, nyní je to téměř dvacet tisíc korun," uvedl jednatel společnosti, která průzkum provádí, Dalibor Jakuš.

Od ledna 2007 očekávání Čechů ohledně mezd podle něj výrazně rostla. Česká ekonomika rychle sílila, lidé byli velmi optimističtí, očekávali vyšší mzdy. Od minulého roku se rychle rostoucí trend zpomalil. "K úplnému obratu došlo v lednu 2009, kdy se lidé byli ochotni vlivem krize spokojit v průměru se mzdou nižší o 338 Kč," podotkl Jakuš.

Slovensko má pokles menší, Maďarsko větší

Na Slovensku prvně poklesla mzdová očekávání až ve druhém čtvrtletí, ovšem pouze o čtyři eura na 756 eur (19 656 Kč). Do té doby očekávání výrazně rostla. "Je poměrně nečekané, že Slováci se svých mzdových očekáváních Čechy prakticky dohnali, i když to ne zcela odpovídá ekonomické vyspělosti. Je to způsobeno dvouciferným růstem slovenské ekonomiky v minulých letech, stabilním zvyšováním zaměstnanosti, příchodem řady zahraničních investorů a zároveň i nedostatkem kvalitních uchazečů o dané pozice,“ míní Jakuš.

V Maďarsku je krize silnější. Lidé proto snížili svá mzdová očekávání z maximálních 691 eur ve čtvrtém čtvrtletí 2008 na nynějších 571 eur (14 846 Kč), tedy téměř o celou jednu pětinu. "Jde skutečně o reakci na krizi. Ukazatel mzdových očekávání má zpoždění proti realitě, protože lidé až na základě situace postupně přizpůsobují svá mzdová očekávání a upravují je i v životopisech," vysvětlil Jakuš.