Hlavní obsah
Ilustrační foto Foto: Profimedia.cz

Závislá na sítích: 28krát jsem si sáhla na život

Průměrný Čech stráví před obrazovkou, monitorem nebo displejem mobilu podle průzkumů více než sedm hodin denně, polovinu na sociálních sítích, především mladší generace. Dělá nás to šťastnými. Jakmile však nedostaneme od svých virtuálních přátel reakci, kterou očekáváme, je zle. A zejména mladé to může vést až k myšlenkám na sebevraždu.

Ilustrační foto Foto: Profimedia.cz
Závislá na sítích: 28krát jsem si sáhla na život

„Stáváme se závislými na dopaminu – hormonu štěstí, který získáváme na základě uznání od ostatních v podobě lajků, sdílení, komentářů nebo třeba srdíček. Tato závislost může podle odborníků vyústit až v psychický rozklad osobnosti, deprese a pocity úzkosti srovnatelné se stavy při užívání drog,“ upozorňuje na problematiku závislosti na sociálních sítích Adam Janata, autor celovečerního dokumentu s názvem Dopamin.

Diagnóza: panická ataka

V dokumentu představí i málem tragický osud dnes už 24leté Aničky. „Začalo to, když jsem dostala svůj první notebook a nemusela se střídat s ostatními v rodině u počítače. Bylo mi třináct a znamenalo to zlom v mém životě,“ popisuje dnes dospělá žena.

Když dáme závislého na heroinu a častého uživatele sociálních sítí do tunelu magnetické rezonance, v mozku se rozsvítí úplně stejné trasy
neurolog Martin Jan Stránský

„Postupně jsem začala omezovat své koníčky, přátele, přestala jsem dávat pozor v hodinách. Začala jsem být často nervózní, myšlenkami jinde, dokonce jsem byla i agresivní, protože jsem měla zlý pocit, když jsem nebyla online. Když jsem byla na Instagramu nebo Facebooku, byla jsem šťastná. Realita byla prostě horší,“ vzpomíná Anička.

Toužila být tak krásná jako dívky na Instagramu, chtěla mít luxus, který viděla na fotkách. „To ve mně probouzelo něco zlého. Začala jsem držet nesmyslné diety, brala jsem projímadla a zkoušela různé triky, které doporučovali na internetu. Trápila jsem se, uzavírala do sebe. Na Facebooku jsem dokázala strávit celé dny. Začala jsem omdlévat, skoro denně, křičela jsem a byla sprostá. Nakonec mi diagnostikovali panickou ataku. Trpěla jsem takovou úzkostí, že jsem nedokázala ovládat svou mysl,“ přiznává Anička s tím, že to nebyl ještě zdaleka konec této noční můry.

„Začala jsem uvažovat o sebevraždě. Ve svém mladém životě jsem se pokusila o sebevraždu vlastně osmadvacetkrát, ale nikdy jsem nechtěla umřít. Chtěla jsem pomoc, ale když mi byla pomoc a péče poskytnuta, nikdy jsem nepřiznala hlavní příčinu svých problémů. Stejně by mi to nikdo nevěřil. Přece nikdo nedokáže být závislý na Facebooku nebo Instagramu. Používají je miliony lidí a závislí nejsou, tak proč zrovna já ano,“ svěřila se se svými tehdejšími myšlenkami Anička, která se rozhodla veřejně promluvit o svém dospívání se závislostmi, aby varovala ostatní.

Jako na heroinu

Světově uznávaný neurolog s více než 30letou zkušeností, vyučující na Univerzitě Karlově, v Yale a v Grenadě, Martin Jan Stránský říká, že sociální sítě nás kontaminují a deformují. „Když dáme závislého na heroinu a častého uživatele sociálních sítí do tunelu (magnetické rezonance, pozn. red.), v mozku se rozsvítí úplně stejné trasy. Lidský mozek při používání sociálních sítí funguje stejně jako v kasinu,“ vysvětluje Stránský, který je rovněž ředitelem pražské Polikliniky na Národní.

„Výsledky všech standardizovaných testů na školách po celém světe pak klesají. IQ dětí přestalo růst a nové studie ukazují, že se dokonce snižuje,“ dodává.

Problém, který se týká téměř každého, kdo nosí chytrý telefon v kapse, představí ve filmu dokumentaristé v květnu. „Tímto dokumentem však iniciativa nekončí. Dopamin bude pokračovat jako osvětová kampaň. Budeme přednášet a promítat snímek na školách dětem i rodičům, protože to je ta nejohroženější skupina lidí,“ slibuje Adam Janata.

Anketa
Kolik času denně trávíte na sociálních sítích?
Více než tři hodiny
13.7 %
Hodinu až tři hodiny
18 %
Méně než hodinu
28.4 %
Žádný čas
39.9 %
Celkem hlasovalo 3437 čtenářů.
yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků