Hlavní obsah

Na internetu číhá celá hromada hrozeb. Pokud pomineme nejrůznější viry a škodlivé kódy, velké riziko představují především on-line predátoři – nejohroženější skupinou jsou v tomto ohledu děti a mladiství, kteří ještě nedokážou všechna rizika rozpoznat.

Jak chránit děti před predátory na internetu

Rizik pro mladistvé číhá na internetu celá řada. „Informační a komunikační technologie nám umožňují využívat pestrou paletu služeb, komunikovat s přáteli kdykoli a na velkou vzdálenost nebo se podělit o své zájmy a zážitky prostřednictvím sociálních sítí. Díky otevřenosti internetu a anonymitě však nelze nikdy přesně odhadnout, kdo je na druhé straně. Proto mohou vyvstat určitá rizika, na která je třeba si dávat pozor,“ prohlásil David Hubáček, který je v České spořitelně zodpovědný za finanční gramotnost.

Mladiství se bohužel v nemalé míře mohou na síti setkat s kyberšikanou, za kterou nemusí stát vždy cizí lidé, ale klidně i spolužáci či známí. „Oproti šikaně je toto jednání nebezpečnější proto, že se odehrává ve virtuálním světě, který nezná hranic, a dopad útoku tak může být mnohem rozsáhlejší. Zároveň během útoku většinou nedochází k přímé interakci mezi obětí a útočníkem,“ uvedl Hubáček.

„Tento druh závadového jednání může být náhodný, kdy se oběť nechtěně stane terčem tak, že se zapojí do nevhodné komunikace. Oproti tomu se může jednat o cílený útok proti konkrétnímu člověku. Útočník napadá oběť opakovaně například tak, že o ní zveřejňuje urážlivé statusy na sociálních sítích a ponižující fotografie nebo videa. Agresor svým jednáním zároveň podněcuje k nenávistnému chování i další uživatele internetu,“ konstatoval Hubáček.

Kyberšikana může mít fatální následky. V minulosti se již bohužel několikrát stalo, že nátlak na internetu skončil sebevraždou oběti.

„Stačí říct ne“

Velký problém na síti představuje také pornografie, jak opakovaně upozorňuje policie. Ta před časem v rámci celoevropské kampaně proti zneužívání dětí on-line zveřejnila video, které můžete zhlédnout v úvodu článku.

Odstrašující ukázka odhaluje případy dvou dětí – chlapce a dívky. Ti se pod různými záminkami nechali přemluvit k tomu, aby poslali neznámým lidem na druhé straně obrazovky své obnažené snímky. A následky na sebe nenechaly dlouhou čekat…

Internet používají děti již ve velmi raném věku.

Foto: Profimedia.cz

„Existují převážně dva hlavní motivy pachatelů k této trestné činnosti. Předmětem jejich zájmu je buď získání materiálu – fotografií, případně videa zobrazujícího dítě –, či osobní setkání se sexuálním podtextem, nebo jsou to zájmy ekonomické, kdy je cílem finanční prospěch z následného vydírání,“ komentovala snahy predátorů na síti Růžena Randáková z Národní centrály proti organizovanému zločinu. Přesně to se stalo také aktérům videoukázky výše, přitom oběma stačilo už na začátku rozhovoru s neznámou osobou říci „ne“.

Na pozoru by se lidé měli mít také před kyberstalkingem. Tento termín označuje systematické, dlouhodobé, opakované a stále se stupňující jednání, které může mít velké množství podob. Oběťmi nebezpečného pronásledování se mohou stát lidé prakticky všech věkových kategorií, nemusí jít tedy nutně o děti a mladistvé.

Útočník si většinou vyhlédne objekt svého zájmu na základě určitého povahového rysu či sympatií, zjistí si o něm z internetu detailní informace a začne jej sledovat. Nejčastějšími oběťmi kyberstalkingu jsou známé osobnosti a idoly, v nemalé míře jde ale také o bývalé partnery.

Každý desátý má zkušenost s rizikovou osobou

Alarmující je skutečnost, že více než desetina dotázaných, konkrétně pak 12 %, má zkušenost s tím, že se na internetu seznámila s rizikovou osobou. Vyplývá to z průzkumu agentury Median, který byl před časem vytvořen pro antivirovou společnost Eset.

Na pornografii narazila na internetu náhodně čtvrtina lidí. Další pětina má neblahé zkušenosti s internetovými loteriemi a jinými on-line hazardními hrami či s utrácením peněz za mikrotransakce při videohrách a za další zbytečné platby.

„Většina rodičů, kteří mají dítě do 15 let věku, se snaží kontrolovat jeho činnost na internetu. Nejčastěji jde o vizuální kontrolu – upřednostňují ji více než tři čtvrtiny rodičů – nebo dotazování, co dítě na internetu dělá. Touto cestou to řeší šest z deseti respondentů. Více než polovina rodičů zpětně kontroluje historii internetového prohlížeče, aby se dozvěděla, jaké webové stránky děti navštěvovaly. Pouze 21 % rodičů používá některý z bezpečnostních softwarů s funkcí rodičovské kontroly,“ komentoval výsledky průzkumu Ondřej Šafář, PR manažer společnosti Eset.

Z průzkumu je také patrné, že Češi jsou velmi benevolentní v otázce aktivit dětí na sociálních sítích. Každý desátý by dovolil dítěti do devíti let založit si profil na sociální síti. U dětí od 10 do 15 let se k tomu kloní dokonce 43 % respondentů. Pouze necelá polovina dotázaných ví, že existuje věková hranice pro možnost založení takového účtu na Facebooku, Instagramu a dalších sociálních sítích. Ta je přitom od 13 do 18 let věku dle konkrétní služby.

Internet používají i nejmenší děti

Na internet děti nejčastěji přistupují z chytrého mobilního telefonu nebo domácího počítače, který je sdílený v rámci rodiny. Pouze 29 % respondentů uvedlo, že jejich dítě má svůj vlastní počítač. Pětina dětí má přístup k internetu pouze z počítače ve škole.

Pokud surfují doma, činí tak děti především ve společné místnosti s dospělými. Plných 41 % ale dává přednost přístupu k internetu u sebe v dětském pokoji bez kontroly dospělých. On-line svět pravidelně navštěvují i ti nejmenší. Každý šestý rodič připouští, že přístup na internet umožňuje potomkovi mladšímu tří let.

„Z výsledků průzkumu je zřejmé, že děti se do on-line prostředí dostávají již ve velmi nízkém věku a nejsou ve svých on-line aktivitách svými rodiči výrazným způsobem omezovány. Minimální formální věková hranice pro přístup k jednotlivým on-line službám není pro děti – ale ani jejich rodiče – žádnou překážkou,“ podotkl Kamil Kopecký z Centra prevence rizikové virtuální komunikace Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.

Desatero bezpečného internetu pro mladistvé

  • Nedávej nikomu adresu ani telefon. Nevíš, kdo se skrývá za monitorem.
  • Neposílej nikomu, koho neznáš, svou fotografii a už vůbec ne intimní.
  • Udržuj hesla k e-mailu i jinam v tajnosti, nesděluj je ani blízkému kamarádovi.
  • Nikdy neodpovídej na neslušné, hrubé nebo vulgární maily a vzkazy.
  • Nedomlouvej si schůzku na internetu, aniž bys o tom řekl někomu jinému.
  • Pokud narazíš na obrázek, video nebo e-mail, který tě šokuje, opusť webovou stránku.
  • Svěř se dospělému, pokud tě stránky uvedou do rozpaků nebo vyděsí.
  • Nedej šanci virům. Neotvírej přílohu zprávy, která přišla z neznámé adresy.
  • Nevěř každé informaci, kterou na internetu získáš.
  • Když se s někým nechceš bavit, nebav se.

„Rodič je nejdůležitějším článkem prevence rizikového chování a jeho úloha je nezastupitelná – ne vždy je však pro něj snadné orientovat se v rozsáhlém a složitém světě internetu, ve kterém jeho děti vyrůstají v podstatě již od malička. Na druhé straně má rodič na dítě a jeho formování zásadní vliv – může jej naučit zodpovědnosti, ovlivnit jeho postoje směrem k on-line technologiím, varovat jej před případnými riziky. Základem je však vybudování kvalitního vztahu mezi rodičem a dítětem, postaveného na důvěře a odpovědném přístupu ke světu kolem nás,“ uzavřel Kopecký.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků