Hlavní obsah

Houstone, máme problém! Padesát let od nejúspěšnějšího neúspěchu v dějinách kosmonautiky

Vesmírná loď Apollo 13 svého cíle, jímž mělo být přistání třetí posádky na Měsíci, nedosáhla. Po explozi kyslíkové nádrže ale astronauti ve spolupráci s experty na Zemi dokázali závadu vyřešit a bezpečně se vrátit domů. Let Apolla 13, který trval necelých šest dní, je označován jako „nejúspěšnější selhání v historii kosmonautiky”. Loď na misi odstartovala pomocí nosné rakety Saturn V před 50 lety, 11. dubna 1970.

Houstone, máme problém! Padesát let od nejúspěšnějšího neúspěchu v dějinách kosmonautiky

Apollo 13 bylo sedmým pilotovaným letem stejnojmenného amerického vesmírného programu.

Posádku lodi tvořili velitel Jim Lovell (jeho matka měla české kořeny; měl s sebou i čs. vlajku), pilot lunárního modulu Fred Haise a pilot velitelského modulu John Swigert, který podle agentury AP na poslední chvíli nahradil jiného kolegu, Kena Mattinglyho, u kterého hrozilo nakažení zarděnkami. Při testech neměl protilátky v krvi a ač nakonec neonemocněl, byl pro jistotu nahrazen Swigertem ze záložní posádky, jak pro Novinky upřesnil Milan Halousek z České kosmické kanceláře.

První dny letu šly hladce, 13. dubna se ale v řídícím středisku z reproduktorů ozval hlas astronauta Swigerta. „OK, Houstone, měli jsme tu problém,” řekl doslova, jak vyplývá z nahrávek vesmírné agentury NASA.

„Tady Houston, zopakujte to, prosím,“ odpovědělo řídící středisko.

„Ehm, Houstone, měli jsme problém,“ řekl pak Lovell.

Za to, že je hláška známější v podobě „Houstone, máme problém” může podle listu The Washington Post zřejmě slavný film Apollo 13 (1995) s Tomem Hanksem v hlavní roli. Šlo o záměrnou scenáristickou zkratku.

Jak misi přežít

A o jaký problém vlastně šlo? Apollu 13 ve chvíli, když bylo 322 tisíc kilometrů od Země, vybuchla jedna z kyslíkových nádrží. Následky byly vážné a hlavní starostí tří mužů na palubě se tak rázem stalo, jak misi vůbec přežít.

„Po explozi kyslíkové nádrže služebního modulu se kolem rozptýlily tisíce částeček. Navigace byla velmi ztížená. Zvyšovala se také koncentrace kysličníku uhličitého v kabině. Dalším problémem, který bylo třeba vyřešit kvůli správné navigaci k Zemi, se stalo manévrování lunárním modulem, na kterém byla připojena servisní část. Museli jsme se naučit znovu řídit,” vzpomínal Lovell v roce 2000, když navštívil Česko, pro Lidové noviny.

Cesta k záchraně posádky Apolla 13 vedla přes intenzivní komunikaci s řídícím střediskem v Houstonu, které o návrat astronautů bojovalo čtyři dny. Odborníci se mimo jiné rozhodli využít pro návrat poškozené lodi gravitační sílu Měsíce.

Klíčové bylo, zda při sestupu vůbec vydrží tepelný ochranný štít. Vše ale nakonec dobře dopadlo a posádce se podařilo takřka nemožné - Lovell, Haise a Swigert 17. dubna 1970 přistáli v Tichém oceánu, kde už na ně čekala záchranná loď.

Kdyby vše vyšlo podle plánů, stali by se Lovell a Haise pátým a šestým člověkem na povrchu naší přirozené družice - po Neilu Armstrongovi, Edwinu „Buzzi” Aldrinovi, Charlesi Conradovi a Alanu Beanovi.

Od problémů až po dalšího astronauta českého původu

Samotný program Apollo zpočátku provázely potíže a dokonce i tragédie. Ještě před prvním zkušebním letem Apolla 1 zahynuli v roce 1967 tři astronauti při cvičné simulaci, když kvůli zkratu zachvátil jejich loď požár. Plánované lety Apolla 1, 2 a 3 se tak kvůli nehodě nekonaly a pokračovaly jen další testy bez lidských posádek. Do vesmíru NASA postupně vyslala lodě s čísly 4, 5 a 6.

První pilotovanou misí tak bylo až Apollo 7, které v říjnu 1968 uskutečnilo 163 obletů Země. Důležitý krok k cestě na Měsíc podniklo Apollo 8, které se v prosinci 1968 dostalo na oběžnou dráhu Měsíce. Frank Borman, William Anders a Jim Lovell, kteří byli na jeho palubě, se tak jako první lidé dostali mimo oběžnou dráhu Země a jako první na světě spatřili odvrácenou stranu Měsíce.

Posádka Apolla 8 Lovell, Anders a Borman před letem

Foto: NASA

Po misích Apolla 9 a 10 v březnu a květnu 1969, které vyzkoušely lunární modul - první na oběžné dráze Země a druhá na oběžné dráze Měsíce - už přišlo na řadu Apollo 11.

Na lunární orbitě se loď rozdělila - ve velitelské části zůstal na orbitu Michael Collins a Neil Armstrong s Buzzem Aldrinem v měsíčním modulu přistáli 20. července 1969 na Měsíci. Šest a půl hodiny po dosednutí do „Moře klidu” vystoupil jako první 21. července Armstrong.

Poté následovalo ještě šest expedic Apolla, z nichž jen jedna nebyla úspěšná - právě Apollo 13. Posledním, kdo zanechal stopy v měsíčním prachu, byl v prosinci 1972 velitel mise Apollo 17 Eugene Cernan, rodák z Chicaga, jehož předkové přišli do Ameriky z Čech a Slovenska. Díky americkému programu Apollo navštívilo Měsíc dvanáct astronautů.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Související články

Výběr článků