Hlavní obsah

Svobodný si nepřipadám, musím makat, říká muž z Brandýsa nad Labem o 30 letech svobody

Sametová revoluce začala v Praze pochodem studentů na Národní třídě 17. listopadu, v následujících dnech se však protestní nálada šířila do většiny měst a obcí tehdejšího Československa. Jak si tuto dobu pamatují, co tehdy dělali či jak vnímají třicet let od pádu komunistického režimu, jsme se zeptali lidí v Brandýse nad Labem.

Svobodný si nepřipadám, musím makat, říká muž z Brandýsa nad Labem o 30 letech svobody

„Pracoval jsem tehdy na zahrádce,“ vybavil si pán, kterého tým Novinek zastihl přímo v centru města. Přechod k demokracii zhodnotil s rezervou. „Znamenalo to změnu, lidé byli volnější, mohli volněji cestovat, přišla demokracie, která přinesla i negativní věci, vraždy.”

„Já jsem byl spokojenej za socialismu a jsem spokojenej za kapitalismu,“ dodal s tím, že vzpomínkových akcí se nezúčastní. „Nebyl jsem v ulicích, ale sledoval jsem to z televize,“ uvedl muž původem z Bulharska, který tou dobou žil v Praze.

„Svoboda znamená to, že si můžete dělat, co chcete, a že je tu normálně a nikdo vám nevadí. Myslím si, že dnes je dobře,“ zhodnotil. Výročí hodlá oslavit, jelikož prý slaví všechny české i bulharské svátky: „Budeme slavit, máte dobré pivo, perfektní.“

„Nějaké osamostatnění?”

Mladí na otázku, co pro ně 17. listopad znamená, měli častěji problém odpovědět. „To bylo nějaké osamostatnění, že jo, Československo,“ uvedl 29letý mladík, který si myslí, že dnešní doba je podobná té předrevoluční. „Já svobodnej moc nejsem, musím furt makat a vydělávat. Myslím si, že je to stále o tom samém, akorát ty peníze jdou někam jinam,“ zmínil s tím, že ho nepálí ani to cestování, protože stejně nikam nejezdí, nemůže si to finančně dovolit.

„Státní svátek, že nejdu do školy, bude volno,“ vybavil si jako první věc další mladík. O sametové revoluci slyšel jak od rodičů, tak ve škole. „Já jsem nezažil nesvobodu, takže pro mě je to už jakoby běžný,“ odpověděl na otázku, co pro něj znamená svoboda.

Ve školách se to neprobírá

Že se ve školách sametová revoluce nestíhá probrat, zmínila 20letá studentka: „Učili jsme se to ve škole, ale většinou se to nestíhá, a ptala jsem se i rodičů, prarodičů, co si o tom myslí, jaké to bylo,“ uvedla.

„Kdybych nevěděla, o co přicházím, tak by mi to možná tolik nevadilo. Ale myslím, že by se mi to moc nelíbilo a možná bych byla mezi těmi, kteří by se bouřili,“ odpověděla na otázku, zda by si dokázala představit žít v režimu, který například zakazuje svým obyvatelům cestovat. Výročí revoluce prý hodlá oslavit. „Myslím, že se připojím k průvodu Milionu chvilek pro demokracii a asi to oslavím s kamarády,“ dodala.

Sametovou revoluci odstartovala vzpomínková akce k 17. listopadu 1939, kdy došlo k uzavření českých škol nacisty. Pochod, který začal na Albertově, postupně přerostl v protikomunistickou demonstraci, jež vedla na Národní třídu. Zde byla demonstrace násilně rozptýlena příslušníky veřejné bezpečnosti.

Do regionů se informace kvůli cenzuře dostávaly pomalu. Do Československé televize pronikalo dění sametové revoluce postupně už od pondělí 20. listopadu, zvrat přinesla generální stávka, jež proběhla o týden později, v pondělí 27. listopadu. Přímo v Brandýse nad Labem měla místní buňka Občanského fóra vzniknout už 18. listopadu, založili ji lidé, kteří informace o dění přinášeli přímo z Prahy.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Související články

Výběr článků