Hlavní obsah

Předkupní právo spoluvlastníka na podíl už jen omezeně

Právo, gin

Vlastnictví určitého podílu na domě či pozemku bývá někdy spíše přítěží. Mnohdy se spoluvlastníci nejsou schopni dohodnout na tom, jak nemovitost spravovat. Nabízí se tedy prodej podílu. I to však může být složitější.

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační snímek

Článek

V činžovních domech se stává, že bydlící spoluvlastníci prakticky neplatí žádný nájem, nebo jen v minimální částce odpovídající fondu oprav, a ještě si nechávají vyplácet výnosy na konci roku. Fakticky tím obírají nebydlící spoluvlastníky, když výnosy jsou malé a nebydlící spoluvlastník nečerpá výhodu levného bytu.

Soudní spory, které kvůli tomu vznikají, trvají i léta a nezřídka nakonec k ničemu nevedou. Obvykle k těmto situacím dochází tak, že podíly na nemovitosti se dědí a tříští se na stále větší počet osob. Komplikace pak vznikají i u rodinných domů třeba mezi sourozenci a jejich partnery, kteří získají podíl.

Proto koneckonců ty nejlevnější nabídky v realitní inzerci jsou právě prodeje podílů na domech či pozemcích. Prodej je pro vlastníka často jedinou cestou, jak z této šlamastyky ven.

Blokovat prodej už není snadné

Získat alespoň nějaké peníze. Pro kupujícího to zase bývá podnikatelský záměr, že postupně například v činžovním domě vykoupí podíly levněji, než je cena na trhu, a získá alespoň větší polovinu či zcela rozhodující tři čtvrtiny na činžáku. To si už pak může podle svého „hlasovat“ o výši nájmů a krocích týkajících se správy domu.

U nájmů i prodejů bytů platí nová pravidla, předkupní právo je minulostí

Ekonomika

Prodeje podílů dříve velmi ztěžovalo předkupní právo. Kdo podíl chtěl prodat, musel ho nejprve nabídnout ostatním spoluvlastníkům. Jenže ti mohli prodej snadno účelově shodit. Vedli jednání o ceně a poslední den oznámili, že to neberou. Mohli tak prodej blokovat, až zájemce „zvenčí“ ztratil zájem.

Na druhou stranu předkupní právo mělo chránit například před tím, aby sourozenec tomu druhému neprodal podíl jejich rodinného domu bez jeho vědomí a šance ho vykoupit.

Zákonodárci v tom plavali. Nejprve předkupní právo nebylo víceméně stanoveno, pak ale přišel nový občanský zákoník a v tomto případě s platností od roku 2015 ho zavedl. A pak se přišlo na to, že hlavně v novostavbách to komplikuje prodej například garáží, které patří k danému bytu. Zmatek nad zmatek. Jak je to tedy dnes?

Prodat podíl na nemovitosti může každý spoluvlastník. „Zatímco dřív měli ostatní spoluvlastníci k prodávanému podílu předkupní právo, od 1. července 2020 platí předkupní právo pouze tehdy, vzniklo-li spoluvlastnictví v rámci dědictví, a platí pouze po dobu šesti měsíců od jeho vzniku. Snad jsme konečně našli rozumnou variantu a jsem rád, že se již žádné další veletoče nechystají,“ říká advokát specializující se na nemovitosti Jan Kindl.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám