Hlavní obsah
Ilustrační snímek Foto: Profimedia.cz

Finanční poradna: Zaměstnavatel se na práci z domova musí se zaměstnancem dohodnout

Podmínky tzv. home office - práce z domova - upravuje zákoník práce. Zaměstnavatel podle daných ustanovení nemůže zaměstnancům práci z domova jednostranně nařídit, ale musí se s nimi na podmínkách této práce dohodnout.

Ilustrační snímek Foto: Profimedia.cz
Finanční poradna: Zaměstnavatel se na práci z domova musí se zaměstnancem dohodnout

Na redakci se obrátila čtenářka, která je na základě rozhodnutí zaměstnavatele nucena pracovat z domova. Ovšem s jeho přístupem je velmi nespokojena.

„Můj zaměstnavatel rozhodl, že s ohledem na současnou situaci budu muset pracovat z domova. Problém je v tom, že mně neposkytl žádnou podporu a náhradu vzniklých nákladů pro tuto práci. Jde zejména o přístup k internetu, zvýšení jeho kapacity (což mne stojí peníze) a nákladů na spotřebovanou energii,” uvedla čtenářka.

Postěžovala si i na chování svého šéfa, který jí neustále telefonuje a rozčiluje se, že není tzv. 'na drátě'. „Musím si jít taky nakoupit a uvařit a postarat se o děti. V práci jsem měla jistotu pravidelné pracovní doby a přestávek v práci, takhle si připadám jako vězeň uzavřený ve vlastním bytě. Mohu se nějak bránit?” zeptala se čtenářka.

Právník: Pracovní dobu si určuje zaměstnanec

O vyjádření k dané situaci redakce požádala právníka Jana Dubenského.

„Zaměstnavatel si patrně pořádně nepřečetl ustanovení § 317 zákoníku práce, který podmínky práce z domova upravuje. Evidentně totiž nepostupuje v souladu s ním. Zejména je nutno zdůraznit, že práci z domova nemůže zaměstnavatel jednostranně nařídit, ale musí se se zaměstnancem na podmínkách této práce dohodnout, jak jednoznačně vyplývá z úvodní věty citovaného paragrafu,” upozornil právník.

Jak dále dodal, musí zaměstnavatel při určování pracovního úkolu respektovat limity maximální délky pracovní doby svého zaměstnance, kterou ovšem – jak výslovně uvádí již citovaný paragraf – si určuje a rozvrhuje zaměstnanec sám. „Proto pracovní doba z domova nemůže mu být nadřízeným nařízena,” upozornil Dubenský.

Podmínky vzájemného kontaktu zaměstnance se zaměstnavatelem musí být pochopitelně stanoveny, ale zároveň musí být předmětem dohody, nemohou být jednostranně zaměstnanci přikázány. V rámci této dohody by zaměstnanec měl po zaměstnavateli požadovat i vyřešení náhrady vyšších finančních nákladů, které mu práce z domova přináší.

„Běžné je, že zaměstnavatel hradí nejen tyto náklady, ale pro práci z domova poskytne i technické vybavení v podobě odpovídajícího výkonného počítače apod.
Zaměstnanec nemusí rovněž pracovat ve svém trvalém bydlišti, ale pokud si zařídí odpovídající kontakt, může pracovat například na chatě apod.,” dodal Dubenský.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků